Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Bramborový vitamín nejen pro sportovce do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Bramborový vitamín nejen pro sportovce

Vydáno: 30.5.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin o výzkumu genetické modifikace brambor se zvýšeným obsahem vitamínu B6.

Indickým vědcům se podařilo pomocí genetických modifikací zvýšit obsah vitamínu B6 v bramborách. O tomto úspěchu aktuálně informuje vědecký časopis Plant Science.

Vitamín B6 – vlastně „troj-vitamín“, přírodní směska pyridinových derivátů, „vitamerů“ – pyridoxinu (pod tímto názvem jej také často známe), pyridoxalu a pyridoxaminu. Lidské tělo si jej/je vyrábět de novo samo nedokáže – na rozdíl od rostlin či mikroorganizmů. Přímo či zprostředkovaně jej tedy přijímáme v potravě. A využíváme jej v řadě základních metabolických pochodů, v přeměnách cukrů, mastných kyselin, proteinů … zvláště pro energetické účely. I proto jej farmaceutické firmy občas propagují jako „vitamín sportovců“. Coby kofaktor více jak stopadesátky různých enzymů jej však nepotřebují jen naše svaly – ale ve značné míře také náš mozek. Účastní se mimo jiné tvorby dopaminu, tyraminu, noradrenalinu, serotoninu či dalších neurotransmiterů.

Klíčovým zdrojem B6 vitamerů pro člověka je tedy jeho rostlinná potrava. Ne vždy je na ně patřičně bohatá, ne vždy její běžná denní skladba obsahuje vhodné B6 zdroje. Rozvinuté společnosti sice hrozbu B6 avitaminózy neřeší, mnohé chudší, rozvojové, ale ano, byť ne jako zásadní problém ve srovnání např. s nedostatkem vitamínu A (kauza zlaté rýže). Klíčovou potravinou některých společností však nemusí být jen rýže, ale například brambory. A to nejen v jejich pravlasti, ale též v zemích Asie. Nepřekvapuje tedy, že se touto problematikou zabývá také výzkum indický.

Ve vědeckém časopise Plant Science publikuje indický univerzitní tým z Madhya Pradesh, vedený Ch.P. Upadhyayou, článek „Overexpression of PDX-II gene in potato (Solanum tuberosum L.) leads to the enhanced accumulation of vitamin B6 in tuber tissues and tolerance to abiotic stresses“.

Vnesením jednoho z klíčových genů syntetické dráhy pyridoxinu – PDXII, původem z Arabidopsis thaliana, do bramboru se podařilo významně, až na 150 %, zvýšit obsah vitamerů B6 v hlízách transgenních rostlin. K budoucímu komerčnímu využití těchto výsledků je samozřejmě ještě daleko, jen vzpomeňme, jak dlouho to trvá zlaté rýži. Ale – funguje to.

Nadto autoři oznamují ještě jeden zajímavý a možná i v budoucnu prakticky využitelný výsledek. Onen komplex B6 vitamerů je totiž mimo jiné znám jako úspěšný „vychytávač“ různých ošklivých volných radikálů typu ROS (reactive oxygen species). V živočišných organizmech, včetně lidského, takto chrání různé buňky či buněčné struktury před jinak fatálním poškozením.

U B6 transgenních brambor v daném případě vědci pozorovali mj. zvýšenou odolnost vůči některým abiotickým stresorům, např. k obsahu až 200 mM NaCl v kultivačním mediu. Prakticky domyšleno: v polních podmínkách by to mohlo usnadnit jejich pěstování na zasolených půdách, zavlažování brakickou vodou … a kaši či lupínky by možná nebylo potřeba dosolovat.

 

Zdroj: ttps://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168945217312104?via%3Dihub

 

Zdroj článku: Biotrin

Související termíny

Ze slovníku Bezpečnost potravin A-Z portálu Bezpečnosti Potravin (klikněte pro zobrazení termínů):
Vitamin B6