Toto antibiotikum zakázané jako léčivo pro zvířata k výrobě potravin je zřejmě produkováno v půdě bakteriemi Streptomyces venezuela, a následně se může vyskytnout v některých potravinách a krmivech.

Chloramfenikol je vysokoúčinné širokospektrální antibiotikum, jehož používání je však dnes silně omezeno kvůli sice zřídka se vyskytujícím, ale závažným vedlejším účinkům na kostní dřeň. V humánní medicíně je použití omezeno jen na případy těžkých infekčních onemocnění, aby se zabránilo vytváření rezistence. Kromě toho se používá v místně působících léčivech, jako jsou  masti.

Pokud se chloramfenikol použije při léčení zvířete, nesmí podle legislativy EU v potravině zbývat žádná rezidua, protože nebezpečná je jakákoli koncentrace. Chloramfenikol byl objeven jako produkt Streptomyces venezuelae, ale vyrábí se synteticky.

I když je chloramfenikol již nějaký čas zakázaný jako léčivo pro hospodářská zvířata používaná k výrobě potravin, byla jeho přítomnost nizozemskými výzkumníky zjištěna v některých potravinách, krmivech a slámě. Předpokládali, že se jedná o jeho přechod z půdy a proto zjišťovali:
– stabilitu chloramfenikolu v různých vzorcích půdy,
– vytváření  chloramfenikolu ve vzorcích půdy, které obsahují bakteriální kmen Streptomyces venezuelae,
– příjem chloramfenikolu z půdy pšenicí a kukuřicí.

Ukázalo se, že v různých půdách se poločas rozpadu liší. V nesterilních povrchových vrstvách půdy vydrží asi jeden den, v sterilních a hlubších vrstvách se tato látka rozkládá podstatně pomaleji. Za přítomnosti Streptomyces venezuelae  se dokonce vytváří jeho nezanedbatelné množství.

Jeho příjem plodinami byl zkoumán pomocí chirálníkapalinové chromatografie v kombinaci s hmotovou spektrometrií a koreloval s jeho biovyužitelností.

Byl vypracován závěr, že nálezy chloramfenikolu v živočišných potravinách nemusí být nutně zaviněny nelegálním použitím léčiva. Spíše se jedná o jeho produkci bakteriemi Streptomyces venezuela v půdě a o jeho příjem plodinami, které jsou  zkrmovány zvířaty  určenými k potravinovému využití.

Výsledky výzkumu byly publikovány v J. Agric. Food Chem., 61, 2013, č. 17, s. 4004-4010.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 109, 2013, č. 6, s. 310