Česky
Informační centrum Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111

Uživatelský přístup

 
 

Vyhledávání

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 14
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Navštivte také: MU Brno za podpory MZe ČR
MU Brno za podpory MZe ČR
Navštivte také: Výtvarná soutěž pro děti &quotVíš, co jíš? Zdravě a s chutí"
Výtvarná soutěž pro děti "Víš, co jíš? Zdravě a s chutí"

Přidat článek ICBP: Potravinářská aditiva do kategorie

Zdroje ICBP - Archiv > Zdroje ICBP - Archiv> Potravinářství - Archiv

ICBP: Potravinářská aditiva

Vydáno: 7.3.2008
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Souhrnná informace o přídatných látkách v potravinách: seznam, rozdělení podle funkce ve výrobku, schvalování, zdravotní účinky, kontrola, legislativa.

Potravinářská aditiva
(přídatné látky) nejsou novým vynálezem. Již před naším letopočtem se pomocí nejrůznějších sloučenin uchovávaly potraviny od jedné sklizně do další. Také vzhledu a chuti potravin se věnovala patřičná pozornost. Egypťané používali barviva a ochucující látky, zatímco Římané ledek (dusičnan), koření a barviva. Některé z těchto látek, které se dnes nazývají aditiva (přídatné látky), byly poměrně drahé a mohli si je dovolit pouze bohatí.
V první polovině 20. století byla objevena řada nových sloučenin, které plnily funkce potravinářských aditiv, přičemž jejich cena již byla relativně nízká. Příkladem těchto prvních, cíleně vyvíjených aditiv, jsou barviva přidávaná do sýrů, emulgátory do margarínů, pekařský prášek do směsí na pečivo a želírující prostředky do džemů.
Během 20. století se změnil charakter potravin. Potravinářské suroviny, dříve konzumované spíše v původním stavu, se začaly podstatně více opracovávat, vznikla potřeba potraviny déle uchovávat. Původně se jednalo o odezvu na industrializaci a potřebu dodávat potraviny velkému počtu osob žijících ve městech. Později si spotřebitelé přivykli na široký výběr potravin během celého roku, bez omezení sezónními vlivy nebo regionální dostupností.
Změna životního stylu a četné aktivity mimo domov vedly k tomu, že jsou dnes lidé ochotni trávit v kuchyni nad přípravou pokrmů stále méně času. Zvyšuje se zájem o potraviny k okamžité konzumaci (ready-to-eat) a o potraviny, které umožňují přípravu pokrmu ve velmi krátkém čase (tzv. pohotové potraviny). Proces výroby a skladování takovýchto potravin vyžaduje přídavek různých chemických látek (buď přírodních nebo uměle vyrobených), které zajišťují jejich bezpečnost (ve smyslu mikrobiologické nezávadnosti) a zachování jejich výživové hodnoty. Prostřednictvím potravinářských aditiv lze dosáhnout také vyšší chutnosti a atraktivity potravin pro spotřebitele.
Značný pokrok se udělal v oblasti zdraví a výživy. Do popředí zájmu se dostaly potraviny se zvýšeným fyziologickým účinkem, často označované jako tzv. funkční potraviny. Jde např. o potraviny se sníženým obsahem tuku nebo cukru, obohacené o vitaminy, minerální látky nebo jiné speciální složky s prospěchem pro zdraví. Výroba těchto potravin by bez použití aditiv nebyla možná. Ve skutečnosti by řada potravin, se kterými se setkáváme v obchodní síti, nemohla bez použití potravinářských aditiv vůbec existovat. Musí být samozřejmě zajištěna bezpečnost chemických látek přidávaných záměrně do potravin a jejich kontrolované používání, aby se zamezilo případným nežádoucím vlivům na lidské zdraví.
 
Zdroje potravinářských aditiv
Dělení potravinářských aditiv podle funkce ve výrobku
Identifikace potravinářských aditiv podle čísla (INS). Systém E-kódů
Přehled potravinářských aditiv podle E-kódu
Posuzování zdravotní nezávadnosti potravinářských aditiv a stanovení jejich akceptovatelného denního příjmu (ADI)
Nežádoucí reakce na potravinářská aditiva
Kontrola používání aditiv ve výrobcích
 
Aktuální informace o potravinářských aditivech požadují jak spotřebitelé, tak výrobci potravin. Za tímto účelem vznikají různé databáze, ve kterých lze požadované informace nalézt.
 
Česká databáze potravinářských aditiv
Dne 22. srpna 2007 společnost TetraPak spustila na adrese www.bezkonzervantu.cz novou internetovou prezentaci, která se věnuje problematice přídatných látek (aditiv) v potravinách. Návštěvníci těchto stránek zde najdou informace o tom, co to jsou tzv. éčka, dále přehled éček i kompletní databázi éček (přídatných látek) povolených pro použití v potravinách v ČR. Na základě E-kódu přídatné látky uvedeného na obalu potravinářského výrobku lze z databáze zjistit:
* název látky označené příslušným E-kódem,
* skupinu přídatných látek, do které příslušná látka patří,
* technologickou funkci příslušné látky ve výrobku (účel, pro který se do výrobku přidává),
* případné účinky (negativní i pozitivní) na lidský organismus.
 
Odborným garantem těchto internetových stránek je Státní zdravotní ústav.
 
Databáze FAO/WHO
Codex Alimentarius spustil online databázi potravinářských aditiv “GSFA Online” . “Kodexový všeobecný standard pro potravinářská aditiva” (GSFA) udává podmínky, za kterých lze používat schválená potravinářská aditiva. Na výchozí stránce databáze lze nalézt:
 
* zprávy a toxikologické monografie JECFA (Společného výboru expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva),
* specifikace JECFA.
 
Potraviny jsou rozděleny do 16 katagorií. Potravinářská aditiva jsou uskupena v abecedním pořádku, pro každé aditivum je uvedena funkční skupina/skupiny, do které spadá. Číslo v závorce za aditivem je z INS (International Numbering System). V databázi lze volně vyhledávat podle různých hledisek.
 
Aktuální informace k problematice potravinářských aditiv lze sledovat v příslušné podkategorii kanálu Potravinářství. Legislativní záležitosti týkající se aditiv jsou obsaženy v kanále Legislativa.


* Leták ICBP ke stažení: Co jsou potravinářská aditiva (éčka) a proč se přidávají do potravin a nápojů?