Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Model pro hodnocení rizika podniků z hlediska plánování úředního dozoru do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Model pro hodnocení rizika podniků z hlediska plánování úředního dozoru

Vydáno: 3.7.2009
Tisk článku
V rakouské agentuře AGES byl vyvinut model pro software pro hodnocení rizika na základě definice podniku, identifikace nebezpečí, vyhodnocení rozsahu nebezpečí a vyhodnocení pravděpodobnosti nebezpečí.
V Rakouské agentuře pro zdraví a bezpečnost výživy (AGES) byl pro účely plánování úředních kontrol podle nařízení 882/2004/ES v potravinářských podnicích vyvinut model pro posouzení rizika. Zahrnuje 5 pracovních kroků a vychází z prvního kroku, kterým je definování druhu podniku z hlediska prováděných procesů (např. skladování čerstvé suroviny, zpracování tepelně neošetřené suroviny, pečení/fritování/grilování, mletí suroviny, čepování nápojů aj.).
Druhým krokem je identifikace nebezpečí v každé operaci – např. při vydávání tepelně neošetřených pokrmů znamenají nebezpečí St. aureus, E. coli, salmonely, virus hepatitidy A.
Třetím krokem je posouzení, jak závažné škody (závažnost onemocnění a délka jeho trvání) může příslušné nebezpečí způsobit. Podle závažnosti škod byly vytvořeny kategorie rozsahu škody (SA = Schadenausmass) od 0 do 4, jimž jsou přiděleny body od 30 do 300 000. Při tom nejsou brány v úvahu rozdíly v nebezpečí u různých produktů, při různých infekčních dávkách či při různých formách chování spotřebitelů. Hodnota vyjadřující celkový rozsah škody způsobené určitým faktorem (např. způsobených salmonelou) je součtem příslušných bodů SA vždy vynásobených procenty, v jakých se podílejí na příslušné kategorii SA.
Čtvrtým krokem je vyhodnocení nebezpečí z hlediska pravděpodobnosti (SW = Schadenwahrscheinigkeit) vzniku škod. Je vytvořeno 5 pravděpodobnostních kategorií podle výskytu případů za rok od „velmi zřídka“ s přidělenou hodnotou 0,01 až po velmi často s přidělenou hodnotou 1 000 000. Četnost výskytu onemocnění vyvolaných St. aureus, E. coli či salmonelou je „častá“, což znamená hodnotu pravděpodobnosti 10 000.
V posledním kroku se vypočte celkové riziko pro  druh podniku. Pokud se nějakým opatřením sníží nebo odstraní nebezpečí v určitém druhu činnosti, riziko se sníží nebo dosáhne nuly.
BR = log10 (∑SAj · SWj)
Z provedených výpočtů vyšlo, že nejnižší riziko (kategorie podniku = 3) má salina a nejvyšší (kategorie podniku = 9) má veřejné stravování., zpracování vajec či drůbeží jatka.
Na základě vyvinutého modelu byl vytvořen software do něhož se mohou zařazovat nově objevená nebezpečí nebo změněné pravděpodobnosti škod. Systém lze využít při plánování kontrol. Podniky s rizikem nad 7 jsou kontrolovány 100% (jednou ročně), zatímco při nižším riziku je kontrola méně častá.

Ernährung, 33, 2009, č. 5, s. 201-207