Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Na co si dát pozor při stravování na dovolené v zahraničí radí hlavní hygienička Eva Gottvaldová do kategorie

Aktuality > Aktuality

Na co si dát pozor při stravování na dovolené v zahraničí radí hlavní hygienička Eva Gottvaldová

Vydáno: 27.6.2018
Tisk článku
Autor: Ministerstvo zdravotnictví
Informace Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 6. 2018

Rádi grilujeme, cestujeme a chceme poznat i exotickou kuchyni. „Ochutnávání si však raději odpusťte tam, kde je zřejmá nedostatečná hygiena,“ varuje české cestovatele Eva Gottvaldová, hlavní hygienička. 

Cestování do zahraničí a zvláště k moři je běžné. Existuje nějaké pravidlo, které by měli lidé dodržovat, aby si dovolenou nezkazili potravinovou infekcí? 
Každý, kdo se chystá do jižních a exotických destinací, by se určitě měl obeznámit s potenciálními riziky konzumace stravy v navštívené zemi. Poradit mohou pracovníci center cestovní medicíny. Zásadní ovšem je, aby cestovatel rady a doporučení specialistů dodržoval. 

Které země, kam Češi nejčastěji létají, jsou z hlediska potravin a pití pro nás nejrizikovější? 
Pro nás Středoevropany jsou asi nejrizikovější země subtropického a tropického pásma s vysokými teplotami, které mají navíc horší nebo nevyhovující hygienické podmínky. Pochopitelně existují rozdíly i v rámci jedné země. Proto je vždy užitečné posoudit konkrétní podmínky prostředí, ve kterém se na dovolené pohybujeme. Konzumace potravin či tekutin zakoupených na městské nebo venkovské tržnici například v Egyptě je považována za vysoce rizikovou. 


Foto: Shutterstock

Je možné se nechat očkovat proti infekcím z potravin? 
Na infekční nemoci po požití potravin bohužel není ve většině případů očkování. Výjimkou je žloutenka typu A, cholera, průjmová onemocnění způsobená některými druhy bakterie Escherichia coli a břišní tyfus. Proti těmto nákazám by se měli nechat očkovat všichni cestovatelé do rizikových destinací. Zřídkavě může dojít k onemocnění klíšťovou encefalitidou po požití parenic, oštěpků či podobných výrobků z nedostatečně tepelně upraveného mléka. I v tomto případě se můžeme chránit očkováním. 

Je nebezpečné pít na dovolené vodu z vodovodu? Mají hotely povinnost informovat, zda je kohoutková voda pitná? 
Vždy záleží na lokalitě pobytu. Pokud se pohybujeme v destinaci s nižší hygienickou úrovní, pití vody z místních zdrojů se raději vyhneme a používáme vodu balenou. Povinnost ubytovacích zařízení informovat o možnosti pití kohoutkové vody určuje v každé zemi její národní legislativa. A ta se může v jednotlivých státech lišit. 

K dovolené tradičně patří ochutnávání místních specialit. Jak se vyhnout potížím? 
Základním pravidlem je řídit se zdravým rozumem. Pokud se pohybujeme v lokalitách s nižším hygienickým standardem, ochutnávání lokálních specialit bychom se měli raději vyhnout. 

Pokud už k nějaké nákaze dojde – kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc a kdy si ještě dokáže člověk pomoci sám? 
Lékařskou pomoc by měl člověk vyhledat vždy v situacích, kdy intenzita anebo doba trvání potíží převyšuje jeho běžnou míru zdravotních problémů. K minimální výbavě na cestu by měl patřit lék proti průjmu a živočišné uhlí. Další vhodné léky doporučuji konzultovat s lékařem centra cestovní medicíny, který zohlední podmínky v dané destinaci. 

Je nějaká infekce z potravin nakažlivá i pro lidi v okolí nakaženého, takže cestující by i po návratu domů mohl být infekční? 
Naprostá většina nákaz z potravin je přenositelná mezi lidmi, vždy ovšem záleží na fázi onemocnění a době nakažlivosti nemocné osoby. Tato doba bývá u řady nákaz z potravin poměrně krátká. 

Otrávit se lidé samozřejmě mohou nejen přes léto i v Česku. Oblíbené je v posledních letech grilování. Jsou časté případy, kdy mají lidé zdravotní problémy, protože málo tepelně upraví grilované maso? 
Takové případy se při grilování bohužel stávají. Nedají se však pokaždé spolehlivě ověřit vzhledem k tomu, že u naprosté většiny postižených nejsou již inkriminované potraviny v době šetření infekčního onemocnění k dispozici pro účely laboratorního zjištění původce nákazy. 

Poslední případ hromadné otravy u nás se stal začátkem června v Hradci Králové. Jsou takového otravy jídlem typické právě pro rychlá občerstvení, nebo se ve stejné míře stávají i v restauracích? 
Vždy v první řadě záleží na úrovni dodržování hygienických podmínek v daném stravovacím zařízení. Charakter provozu, tedy zda se jedná o rychlé občerstvení či restauraci nebo veřejnou jídelnu, nemá z pohledu možnosti vzniku hromadných otrav z potravin hlavní význam. Ostatně prohřešky při provozní a osobní hygieně patří k nejčastějším nálezům během dozoru prováděného dozorovými orgány. 

Odborníci nejčastěji ve vedrech varují před jídly s majonézou. Na co by si lidé ještě měli dát pozor? Týká se to například zmrzliny? 
Obecně platí, že v letní sezóně jsou rizikovější ty potraviny, které se rychle kazí. Majonéza je klasickým příkladem. Technologie výroby zmrzliny doznala v posledních letech značných změn, které podstatně eliminují možnosti pomnožení patogenních bakterií. Proto se s infekcemi, u kterých připadá v úvahu jako příčina konzumace zmrzliny, nyní setkáváme jen zcela výjimečně.

Zdroj: Lidové noviny
Autor: Jitka Pavlíková 

 

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Související termíny

Ze slovníku Bezpečnost potravin A-Z portálu Bezpečnosti Potravin (klikněte pro zobrazení termínů):
Břišní tyfus
Escherichia coli
Cholera
Virus hepatitidy A