Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Novinky v oblasti NBT - III. do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Novinky v oblasti NBT - III.

Vydáno: 12.4.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin ze dne 12. 4. 2018

Nové techniky nám otevírají nové možnosti nejen ve šlechtění rostlin, ale také v jejich ochraně před hmyzími škůdci, jako je například černopáska bavlníková (Helicoverpa armigera). Tento hmyz je vážným škůdcem hospodářsky významných polních plodin. Čínští vědci díky novým technikám dokáží kontrolovat či omezit četnost populace tohoto hmyzu. Tato studie má také zásadní význam pro Evropu. Černopáska bavlníková je totiž zařazena do seznamu škodlivých organismů Evropské unie, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. Celou studii naleznete v Insect Science.

Nové techniky nám také ukázaly směr, jak zvýšit produkci rostlin čeledi Brassicaceae (brukvovitých). Tato studie bude jistě zajímat i české zemědělce, jelikož do této čeledi patří u nás běžně pěstované rostliny jako například řepka, květák, hlávkové zelí a další. Celý článek naleznete ve Frontiers in Plant Science.

Vědci v Kanadě provedli úspěšnou aplikaci a validaci techniky CRISPR-Cas9 u významné pícniny - vojtěšky. Tato studie je odrazovým můstkem v efektivnějším šlechtění této rostliny. Celou studii naleznete v Planta.

V Japonsku vyvinuli za pomocí nových technik bezpečnější brambory. Brambory neobsahují steroidní alkaloidy, resp. solanin, což je toxin přirozeně se vyskytující ve všech částech rostliny. Tento brambor jistě ocení nejen pěstitelé, ale zejména spotřebitelé. Celý článek naleznete v Plant Growth Regulation.

Foto: Shutterstock

Čeští zemědělci by také měli věnovat pozornost německé studii zabývající se kukuřicí. Je známo, že výtěžnost této plodiny závisí na vyváženém zásobení a transportu sacharózy z listů do semen. Příliš se ale už neví o tzv. SWEETs, což je skupina cukrů, které regulují tento tok. Němečtí vědci prokázali jejich zásadní roli, když některé "SWEET geny" vyřadily z provozu. Narušena byla fotosyntéza, metabolismus cukrů a zaznamenána změna agronomických vlastností rostlin. Celou studii naleznete v New Phytologis.

GMO-free pšenice upravená novými technikami je výsledkem výzkumu Čínské akademie věd. Cílem studie bylo pozměnit vlastnosti rostliny takovým způsobem, aby nedošlo k vedlejším nechtěným genetickým změnám v rostlině. Technikou "CRISPR-Cas9 ribonucleoproteins (RNPs)" toho čínští vědci úspěšně dosáhli. Celý článek naleznete v Nature Communications.

Dalšími novinkami je nalezení genu u rýže nesoucí citlivost na sůl. Díky CRISPR-Cas9 čínští vědci zjistili, jak zvýšit produkci hybridních osiv u kukuřice. Stejně tak lze touto technikou dosáhnout vyšší produkce biomasy u čínského bílého topolu. Technikou CRISPR lze kontrolovat populaci hmyzího škůdce druhu Bactrocera tryoni. Navíc CRISPR-Cas9 je účinným nástrojem při analýze genů u jahod. Vědci odhalili roli kyseliny abscisové u rýže odolné vůči chorobám. Na Kalifornské univerzitě zase studovali klíčivost semen u salátu (Lactuca sativa). V našem výčtu končíme v Číně, kde se pochopitelně ve svých studiích zaměřují hlavně na rýži, a zde konkrétně na její odolnost vůči abiotickým stresům a také na způsob, jak zvýšit její výtěžnost. Odpovědí je opět technika CRISPR-Cas9, která navíc pomohla vědcům pochopit, jak dochází k přizpůsobení kukuřice různým zeměpisným šířkám.

 

Zdroj:

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16312

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16293

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16265

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16275

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16251

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16257

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16310

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16291

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16313

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16294

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16292

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16266

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16272

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16256

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16254

 

Zdroj článku: Biotrin