Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Novinky v oblasti NBT - IV. do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Novinky v oblasti NBT - IV.

Vydáno: 18.5.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin

Švédští vědci nyní zamotali ještě více hlavy našim zákonodárcům. Mariette Andersson s kolegy ze Švédské univerzity prezentovali výsledky z výzkumu zaměřeného na gen, který je zodpovědný za syntézu škrobu u bramboru. Unikátní na celém výzkumu je použitá technika. Vědci použili editaci genomu za pomocí CRISPR-Cas9 ribonukleoproteinů bez vnesení cizorodé DNA. Z výsledků vyplývá, že u bramboru byla touto technikou úspěšně zastavena syntéza škrobu a to vše bez použití DNA jiného organismu. Více o výzkumu naleznete v Physiologia Plantarum.

V USA vědci díky CRISPR-Cas9 snížili obsah dlouhých řetězců nasycených mastných kyselin u lničky seté. Lnička se v některých zemích pěstuje pro výrobu oleje, který je podobný svým složením lněnému. Je o ní uvažováno jako o potenciální energetické rostlině, která rychle roste a má biomasu vhodnou pro spalování. Ačkoliv se lnička zatím v České republice nepěstuje a není ani povolena pro využití v potravinářském a krmivářském průmyslu, její potenciál by mohl být v budoucnu využit i u nás. Podrobnosti naleznete v Plant Physiology and Biochemistry.

Zdravější a červenější rajčata bychom ovšem ocenili všichni již nyní. Čínští vědci proto zkoumali, jak dosáhnout u rajčat vyššího obsahu lykopenu. Za pomocí techniky CRISPR-Cas9 byl zvýšen obsah lykopenu, a to až 5 krát více, než-li se vyskytuje u běžných rajčat. Lykopen snižuje hladinu cholesterolu a vznik nádorových onemocnění, podporuje imunitní systém a chrání kůži před vlivem UV zářením. Celou studii naleznete ve Frontiers in Plant Science.

Foto: Shutterstock

Evropská unie ale ve svých výzkumech také nezahálí. Německo převzalo vědeckou iniciativu v oblasti ječmene. Tým Needlendra Kumara z Justus-Liebig University Giessen použil techniku Streptococcus pyogenes Cas9 (SpCas9), aby u ječmene zvýšil odolnost vůči houbovým patogenům, což se dle výsledků výzkumu podařilo. Výzkum je popsán v Plant Biotechnology Journal.

Nové šlechtitelské techniky skýtají opravdu vysoký potenciál pro pěstování rostlin odolných vůči různým patogenům, nemocem, suchu, ale také pro produkci rostlin, které zatěžují méně životní prostředí. Produkty inovativního způsobu šlechtění navíc mohou obsahovat méně alergenů, více látek obohacující naše zdraví, a tak jsou ve srovnání s tradičně vypěstovanými rostlinami zdravější. Západ si všechny tyto pozitiva plně uvědomuje, a proto U.S. Department of Agriculture‘s (USDA) vydává nové stanovisko vztahující se k novým šlechtitelským technikám. Ministerstvo zemědělství v něm objasňuje svůj postoj k rostlinám vypěstovaným inovativním způsobem, právě například editací genomu. Stanovisko shrnuje, že USDA nereguluje a nemá ani v plánu regulovat rostliny vyvinuté šlechtitelskými technikami, které jsou nerozlišitelné od tradičních šlechtitelských metod. V EU dosud takto jednoznačný postoj k novým technikám nezazněl, což utlumuje výzkum v této oblasti. Uvedení nových technik do praxe v rámci příštích několika let je totiž značně nejisté. Více o stanovisku na webových stránkách USDA.

 

Zdroj:
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpls.2018.00559/full,
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/pbi.12924, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16345, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16356, https://www.usda.gov/media/press-releases/2018/03/28/secretary-perdue-issues-usda-statement-plant-breeding-innovation


Zdroj článku: Biotrin