Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Novinky v oblasti NBT - VIII. do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Novinky v oblasti NBT - VIII.

Vydáno: 23.10.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin o nových biotechnologiích

Rajčata jsou celosvětově oblíbenou potravinou, a proto jsou současně zajímavou plodinou pro šlechtitele. K sadbě si pěstitelé mohou zvolit rajčata odolná vůči nemocem, různých tvarů a barev. Věda jde ale i v tomto směru dál. Tentokrát se vědci soustředili na redukci růstu rostliny rajčat z důvodu snížení potřeby mechanizace, prořezávání a zajištění bočních podpěr při jejich pěstování. Studie provedená ve spolupráci vědeckých týmů z Norwich Research Park (UK) a z Minesotské univerzity (USA) prezentovala použití CRISPR-Cas9 pro dosažení „trpasličích“ rostlin rajčat. Podrobnosti se dočtete v Plant Biotechnology Journal.


Foto: Shutterstock

Výtěžnost rýže je dalším složitým agronomickým znakem, který je řízený hned několika geny. Mnoho studií se zabývalo těmito geny, aby bylo možné dosáhnout vyšší výtěžnosti rýže. Ovšem náhodně vyskytující se mutace poskytly jen omezené informace k dalšímu studiu tohoto znaku. Nové šlechtitelské techniky v tomto případě slibovaly lepší výsledky. Vědečtí pracovníci z Číny použili tedy CRISPR-Cas9 k úpravě dvou genů zvyšujících výnos u rýže. Nejen, že se potvrdilo, že zacílené geny způsobují vyšší výtěžnost, ale navíc se ukázalo, že mohou být vytvořeny umělou mutagenezí za použití techniky editace genomu. Více o studii naleznete v Crop Journal.

Technologie CRISPR pro editaci genů používá nejčastěji enzym Cas9. Vědci z Texaské univerzity v Austinu (USA) zjistili, že k zacílení genů lze stejně dobře využít enzym Cas12a, známý spíše jako Cpf1. Vědci po provedených pokusech přirovnali Cas12a k systému „suchý zip“, zatímco Cas9 funguje spíše na principu „super lepidla“. Tím pádem u Cas12a je možné provedenou změnu vrátit, čímž se snižují dopady nepřesného zacílení. Další informace naleznete v článcích v UT News a Molecular Cell.

Vědci po celém světě se pustili do objevování možností techniky CRISPR za použití různých enzymů. Na Státní univerzitě v Iowě (USA) porovnávali v současné době velmi diskutované nukleázy Cas9 a Cas12a, které se při technice CRISPR užívají. Pokusy s těmito enzymy byly provedeny v rámci jedné studie na genu glossy2 u kukuřice. Výsledkem bylo, že Cas9 se projevil v editaci genů v 90 až 100 % v porovnání s Cas12a, který měl úspěšnost zacílení od 0 do 60 %. Výsledky této studie ale nijak nesnižují potenciál enzymu Cas12a, u kterého je nutná v dalších pokusech optimalizace. Celý článek naleznete v Plant Biotechnology Journal.

Podrobnější informace o technice CRISPR/Cas12a naleznete v našem předešlém článku ZDE.

 

Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16785, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16690, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16788, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16698.

 

Zdroj článku: Biotrin