Bezpečnost potravin

Odhad příjmu kyseliny benzoové a benzoanů ze stravy

Vydáno: 15. 4. 2005
Autor:

Jsou uvedeny výsledky monitoringu na Slovensku a určeny hlavní zdroje jejich příjmu ze stravy.

Kyselina benzoová se vyskytuje přirozeně v různých rostlinných komoditách, např. v jablkách, švestkách, drobném bobulovém ovoci, ve skořici aj.

Jako účinné antimykotické činidlo při výrobě potravin se používá kyselina benzoová (E 210) a její soli: benzoan sodný (E 211), draselný (E 212) a vápenatý (E 213).

Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) určil v roce 1996 hodnotu akceptovatelného denního příjmu (ADI) 0–5 mg.kg-1 tělesné hmotnosti, na základě které Codex Alimentarius definoval doporučení pro národní legislativy.

Prokázalo se, že díky účinnému detoxikačnímu mechanizmu jsou benzoany pro člověka málo toxické. V játrech vytvářejí s glycinem kyselinu hippurovou, která se vylučuje močí. Takto se odstraní 66 až 95 % kyseliny benzoové. Zbytek se detoxikuje pravděpodobně konjugací s kyselinou glukoronovou. Jako nepříznivé účinky u citlivých jedinců se uvádějí vyvolání zápalu nosní sliznice a dýchací problémy.

V rámci aktivit JECFA se posuzoval příjem kyseliny benzoové a benzoanů (dále jen benzoany) ze stravy. Údaje poskytlo 9 zemí (Austrálie, Čína, Finsko, Francie, Japonsko, Nový Zéland, Španělsko, Velká Británie a USA), přičemž se pro odhad příjmu použilo více metod včetně modelování příjmu na základě nadhodnoceného obsahu benzoanů (předpokládalo se nejvyšší přípustné množství benzoanů ve všech potravinách). Pouze v jedné zemi byly použity skutečně zjištěné obsahy benzoanů v potravinách.

Odhady příjmu stanovené na základě nejvyšších přípustných množství benzoanů  v potravinách v EU se pohybovaly v rozmezí 0,18–2,3 mg.kg-1 tělesné hmotnosti za den, tj. byly nižší než limit ADI (5 mg.kg-1), avšak u konzumentů jednostranně orientovaných na potraviny obsahující benzoany byly až 280 % ADI. Příjem z posuzování na základě aktuálního obsahu přídatné látky v modelové stravě byl nižší než v jiných zemích. Důležitým zdrojem benzoanů ve všech případech byly nealkoholické nápoje.

 

Příjem benzoanů se zjišťoval také na Slovensku. K odhadu příjmu byly použity statistické údaje o reálné spotřebě jednotlivých druhů potravin za rok 2002. V tabulce je uveden průměrný příjem benzoanů a je porovnán s hodnotou ADI (5 mg.kg-1).

 

 

Jídelní lístek na bázi skutečné spotřeby potravin (2002)

Jídelní lístek na bázi doporučené spotřeby potravin

Celkový příjem benzoanů na osobu a den

42 mg

45 mg

Příjem na 1 kg tělesné hmotnosti (u osoby vážící 80 kg)

0,5 mg = 10,4 % ADI

0,6 mg = 11,3 % ADI

Příjem na 1 kg tělesné hmotnosti (u osoby vážící 60 kg)

0,7 mg = 13,9 % ADI

0,75 mg = 15,0 % ADI

 

Je pravděpodobné, že u dětí může být příjem benzoanů zvýšený konzumací nečokoládových cukrovinek, žvýkáním žvýkačky a především pitím aromatizovaných nápojů, popř. čajů z tekutých koncentrátů připravovaných ve stravovacích zařízeních. Evropská komise doporučuje sledovat příjem benzoanů u dětí prostřednictvím údajů o jejich skutečném množství ve zkonzumovaných potravinách. Předběžný monitoring EU naznačuje, že se jejich příjem pohybuje v rozmezí 17–96 % ADI.

K neakceptovatelné zátěži dospělých by mohlo dojít tehdy, kdyby se příjem tekutin saturoval ve významné míře konzumací nealkoholických aromatizovaných nápojů. Tolerovatelný denní příjem 400 mg pro člověka vážícího 80 kg by se dosáhl vypitím 2,6 l , u osoby vážící 60 kg by se přijatelný příjem 300 mg za den dosáhl konzumací 2 l nápoje obsahujícího nejvyšší přípustné množství benzoanů 150 mg.l-1 výrobku.

 

Bulletin potravinárskeho výskumu, 43, 2004, č. 3-4, s. 179–187