Francouzský úřad pro potraviny zveřejnil výsledky odborného hodnocení úpravy pitné vody ortofosforečnany.

 
Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES) publikoval výsledky odborného hodnocení úpravy pitné vody ortofosforečnany, které omezují rozpouštění olova přítomného v potrubí.

Úřad ANSES dospěl k závěru, že úprava ortofosfáty je jedním z možných hromadných ochranných opatření, které ale samo o sobě není dostatečné. Navíc dostupné údaje nemohou být využity k přesnému posouzení vlivu ortofosforečnanů na kvalitu dodávané pitné vody. Úřad proto doporučuje jakoukoliv změnu v úpravě vody pomocí ortofosforečnanů podrobit studiím, aby se mohly lépe vyhodnotit dopady této úpravy, zejména na mikrobiologickou kvalitu dodávané vody a na životní prostředí. Agentura také doporučuje zlepšit znalosti o veřejné dodávce pitné vody a soukromých systémech ve starších budovách, aby bylo možné lépe odhadnout vystavení populace olovu, přijatého z pitné vody.  

Olovo v pitné vodě pochází z použitých materiálů v distribuční síti, která je vyrobena z olova nebo olovo obsahuje. Jedná se především o spojení mezi veřejnou vodovodní soustavou – vodoměrem a vnitřním potrubím, zejména ve straších budovách. Nežádoucí účinky olova na člověka souvisí s jeho koncentrací v krvi a klinické příznaky jsou často nespecifické a proměnlivé. Otrava olovem může být akutní nebo chronická a bývá častější a závažnější u malých dětí. Dle studie ANSES o celkové výživě kojenců ze září 2016, přispěla pitná voda ze 14 % k průměrnému příjmu olova u dětí ve věku 13 až 36 měsíců.

Limity kvality pro pitnou vodu byly stanoveny předpisem, a to na 10 µg olova na litr. Aby bylo dosaženo tohoto limitu, a aby byla minimalizována orální expozice populace olovu, bylo navrženo několik řešení, včetně výměny trubek vyrobených z olova a ošetření měnící kvalitu pitné vody, aby se snížilo uvolňování olova v distribuční síti.  

Pokud jde o ošetření, je možné uvažovat o přidání kyseliny fosforečné nebo ortofosforečnanů pro středně a vysoce mineralizovanou vodu, která zároveň vykazuje pH < 7,5, aby se vytvořila ochranná vrstva na vnitřních stěnách potrubí. Z tohoto důvodu mezi lety 2003 až 2013 zavedlo deset závodů v regionu Ile-de-France produkujících pitnou vodu, ošetřování ortofosforečnany.  

ANSES obdržel formální žádost, aby rozhodl, zda by mělo být ošetření ortofosforečnany i nadále zachováno, vzhledem k možným důsledkům spojeným s ukončením tohoto ošetření, z hlediska kvality dodávané vody a destabilizace mikrobiální ekologie v systému. Bylo rovněž požadováno objasnění podmínek monitorování, které mohou být požadovány v případě, že se ukáže zachování tohoto ošetření jako opodstatněné.  

Závěry a doporučení agentury

Byla přijata různá opatření ke snížení expozice populace olovu z pitné vody (odstranění olověných spojení z veřejné sítě atd.). Dostupná data však nelze použít k získání přesného a komplexního vyhodnocení výsledků těchto opatření.  

Získání údajů o přítomnosti olova v pitné vodě je proto prioritou, vzhledem k nedostatku informací ohledně přítomnosti olova v budovách, v nichž voda z vodovodů vykazuje nadlimitní koncentrace. Agentura proto doporučuje zlepšit znalosti o veřejné distribuci pitné vody a soukromých systémech ve starších budovách s cílem lépe odhadnout vystavení obyvatelstva příjmu této pitné vody.  

Experti se domnívají, že úprava vody  ortofosforečnany snižuje koncentrace olova v pitné vodě. Toto snížení však závisí na lokalitě, a to zejména z důvodu rozdílnosti vodního zdroje, povahy sítě apod. Z tohoto důvodu ošetření ortofosforečnany nezaručuje dodržení regulačních limitů koncentrace olova v pitné vodě vždy a na všech místech používání.  

Dostupné údaje nelze použít k přesnému posouzení vlivu  úpravy ortofosforečnany na kvalitu pitné vody, ať už během nebo po jeho zavedení. Dotázanými distributory nebyly zaznamenány žádné negativní dopady, pokud jde o celkovou fyzikálně-chemickou nebo mikrobiologickou kvalitu zásob vody ošetřené ortofosforečnany. Negativní vliv na životní prostředí se zdá být, v oblastech, kterých se tato úprava týká, minimální. Dostupná data nejsou dostatečná pro posouzení specifického vlivu úpravy ortofosfáty na zdraví, pokud jde o snížení hladiny olova v krvi.

Agentura proto doporučuje jakoukoliv novou změnu v úpravě vody pomocí ortofosforečnanů podrobit studiím, aby bylo možné lépe vyhodnotit dopady této úpravy, zejména na mikrobiologickou kvalitu dodávané vody a na životní prostředí. Například biomonitorovací studie by mohla pomoci posoudit vliv vody ošetřené ortofosforečnany na zdraví lidí.  

Agentura se domnívá, že snížení vystavení obyvatelstva olovu by mělo zůstat prioritním cílem veřejného zdraví a vyžaduje kombinaci různých opatření. Úprava pitné vody ortofosforečnany představuje jedno z možných kolektivních ochranných opatření, které ale samo o sobě není dostatečné.

Kromě tohoto ošetření existují různé další strategie, které omezují expozici obyvatelstva olovu, při požití vody:

–          zpracování pitné vody ve výrobním stádiu neutralizací, remineralizací nebo odstraněním uhličitanů, přizpůsobené počáteční kvalitě vody;

–          změny v distribuční síti: pokračující náhrada spojení ve veřejné síti, výměna vnitřních trubek (soukromé systémy) nebo renovace;

–          zlepšení informovanosti profesionálů a uživatelů, zejména osob žijících ve starších domech.

Závěrem agentura připomíná spotřebitelům několik jednoduchých opatření, která mohou provést:

–          nechte vodu odtéct před jejím použitím k pití nebo vaření v případě, že stála v potrubí delší dobu. Na druhou stranu, tato voda může být využita pro jiné než potravinářské použití, aby se zabránilo zbytečným ztrátám;

–          nepoužívejte teplou vodu pro přípravu teplých nápojů a potravin, protože vysoká teplota podporuje uvolňování kovů.

Autor překladu: Ing. Ivo Doskočil, Ph.D., ČZU

Zdroj: ANSES