Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 11
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)

Přidat článek Proč SVS volně žijící ptáky v souvislosti s ptačí chřipkou neusmrcuje? do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Proč SVS volně žijící ptáky v souvislosti s ptačí chřipkou neusmrcuje?

Vydáno: 10.1.2017
Tisk článku
Autor: SVS
Informace SVS ze dne 10. 1. 2017.



Státní veterinární správa si velmi dobře uvědomuje dopad opatření v souvislosti s výskytem ohnisek aviární influenzy na občany, i to, že obzvláště nepříjemná jsou opatření zejména pro chovatele, kteří v rámci utrácení přijdou o drůbež či ptáky, jejichž chovu často věnovali nemálo svého času a úsilí.

Je však nezbytné při rozhodování zohlednit mimo jiné vlastnosti původce onemocnění, specifické místní podmínky i předchozí zkušenosti s výskytem tohoto konkrétního subtypu vysocepatogenní aviární influenzy v ostatních zemích. Dosavadní poznatky o subtypu vysocepatogenní aviární influenzy H5N8 potvrzují vysokou nakažlivost, schopnost rychlého šíření v ptačí populaci a možnost nepřímého přenosu. V podmínkách malochovů je možnost zajistit dostatečnou prevenci zavlečení viru nereálná. Na základě těchto skutečností a rovněž na základě počtu nově hlášených úhynů ptáků v oblasti je redukce vnímavé populace domácích ptáků jediným efektivním opatřením k prevenci vzniku dalších ohnisek nákazy a zároveň k minimalizaci počtu dalších podobných mimořádných situací.

Naopak, snaha o ovlivnění populace volně žijících ptáků je neefektivní a může dokonce vést k dalšímu šíření nákazy. Usmrcení lokální populace ptáků vede zpravidla k rychlému obsazení této lokality dalšími ptáky z okolních oblastí. Mimo to je také velmi obtížné specifikovat druhy volně žijících ptáků, které by mělo být indikováno usmrcovat. Hostitelem viru může být až několik desítek druhů ptáků. Pro ilustraci uvádíme, že v souvislosti s aktuálním výskytem bylo na jednání hlavních evropských veterinárních úředníků v prosinci 2016 uvedeno, že subtyp viru vysocepatogenní aviární influenzy H5N8 byl detekován u 35 druhů ptáků.

 
Zdroj: SVS