Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Rostoucí plochy GM plodin ve světě do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Rostoucí plochy GM plodin ve světě

Vydáno: 1.8.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin o pěstování GM plodin ve světě v roce 2017.

V roce 2017 došlo k opětovnému nárůstu ploch s geneticky modifikovanými (GM) plodinami. Jejich plochy se vyšplhaly téměř ke 190 mil. ha; oproti roku 2016 se zvětšily o 3 %. GM plodiny se pěstují ve 24 zemích světa – největšími producenty jsou země severní a jižní Ameriky. Hlavní pěstovanou GM plodinou je i nadále sója. Komerčně nejpoužívanější jsou stále rostliny odolné vůči herbicidům; za posledních deset let podstatně narostl i podíl GM plodin s kombinovanými znaky (tj. plodiny tolerantní k herbicidům a zároveň rezistentní vůči škůdcům).

Pěstování GM plodin ve světě se sleduje již 22 let (od roku 1996), přehledné statistiky každoročně přináší mezinárodní nezisková nevládní organizace ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podle aktuálně vydané zprávy ISAAA (Brief Nr. 53 – 2017) se plochy GM plodin ve světě opětovně navýšily, konkrétně na 189,8 mil. ha. Pokles ploch byl prozatím zaznamenán pouze jednou, mezi lety 2014 a 2015, v ostatních letech vždy došlo k nárůstu.

Hranice 100 mil. ha přitom byla v roce 2017 překročena v rozvojových a nově industrializovaných zemích, což odpovídá 53% podílu na celkových plochách GM plodin. Navzdory tomu však i nadále ve statistikách jasně mezi producenty vévodí Spojené státy americké se 40% podílem. Následuje Brazílie (26 %), Argentina (12 %), Kanada (7 %) a Indie (6 %). Celkem se do pěstování GM plodin zapojilo 24 zemí, z toho 10 v Latinské Americe. V roce 2017 přestaly GM plodiny (resp. Bt kukuřici MON810) pěstovat dvě evropské země – ČR a Slovensko, a to především kvůli problematickému odbytu.

Polovinu pěstovaných GM plodin v loňském roce představovala GM sója, 31 % GM kukuřice (u níž došlo oproti předchozímu roku k mírnému poklesu), 13 % bavlník a 5 % řepka. Mezi další pěstované GM plodiny (celkově cca 1 % ploch) patřily v roce 2017 vojtěška, cukrová řepa, papája, dýně, brambory, baklažán a jablka. Ve speciálním režimu se pro komerční užití pěstovaly také GM modré růže v Japonsku, v Austrálii a Kolumbii GM karafiáty.

Co se týká komerčně nejvíce používaných modifikací, tolerance k neselektivním herbicidům stále figurovala v čele statistik se 47 %, 12 % pak připadlo na rezistenci vůči škůdcům. Každoročně se zvyšuje podíl kombinovaných znaků u GM plodin, tj. kombinace obou předchozích modifikací, které již zaujímají 41 %. Předpokladem je, že i nadále tento podíl poroste, neboť se na trh dostávají nové registrované technologie jako např. BolgardIII/RRFlex® (u bavlníku), SmartStax™ (8 genů kódujících 3 různé znaky) či Innate™ (u brambor).

V posledních letech bylo vydáno několik studií potvrzujících pozitivní vliv ze zavedení této technologie: pěstování GM odrůd zvyšuje výnos plodin, zachovává biodiverzitu, zmenšuje odlesňování, zefektivňuje ekonomiku zemědělských podniků a zpracovatelského průmyslu, zlepšuje zdravotní aspekty při pěstování, a má tak neodmyslitelný sociální přínos. I přesto nesou GM plodiny nadále nálepku „nechtěných“, „nadbytečných“ až „rizikových“ potravin, a to zejména u nás v Evropě.  

Zdroj:
ISAAA – Brief Nr. 53–2017: Global Status of Commercialized GM/Biotech Crops: 2017, http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/53/
executivesummary/default.asp

 

Zdroj článku: Biotrin