Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Spotřeba alkoholu a tabáku v České republice je stále vysoká do kategorie

Aktuality > Aktuality

Spotřeba alkoholu a tabáku v České republice je stále vysoká

Vydáno: 20.9.2017
Tisk článku
Autor: Ministerstvo zdravotnictví
Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. 9. 2017.



V roce 2016 proběhl již potřetí Národní výzkum o spotřebě tabáku a alkoholu v dospělé populaci České republiky. Vyplývá z něj, že spotřeba alkoholu a tabáku v naší populaci je stále na poměrně vysoké úrovni, přibylo uživatelů elektronických cigaret, kouří více mužů než žen a celoživotně abstinuje pouze 3,8 % dospělých.

„Závislost na tabáku zkracuje život v průměru o 15 let a v Evropě i v České republice je příčinou každého šestého úmrtí.  Alkohol je zase celosvětově příčinou 3,8 % veškerých úmrtí.  V případě tabáku je také třeba si uvědomit, že negativní následky nemá jen kouření samotné, ale také pasivní expozice karcinogenním cigaretovým zplodinám. Proto jsem ráda, že se nám podařilo prosadit zákon, který mimo jiné toto reguluje a přispívá k ochraně zdraví našich občanů,“ říká náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

K tomu dodává ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová: „Z výzkumu také vyplývá, že reklamu na cigarety v místě prodeje zaznamenalo v posledním měsíci téměř 50 % dotázaných; jejich propagace, přestože zákonem zakázané, si všimlo 24 % dotázaných. V porovnání s rokem 2015 došlo také ke zvýšení počtu nekuřáků exponovaných tabákovému kouři na pracovišti. Zjištěné trvale vysoké procento nekuřáků vystavených tabákovému kouři v uzavřených prostorách bude tedy nutné dále sledovat v souvislosti se zavedením opatření, směřujících k jejich ochraně.“

Hlavní výsledky výzkumu:

Spotřeba tabáku

  • V dospělé populaci bylo v ČR v roce 2016 celkem 28,6 % kuřáků. Z toho téměř dvě třetiny - 19,6 % - představovali denní kuřáci. Denně kouří 23,8 % mužů a 15,6 % žen. Česká populace kouří převážně cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je zanedbatelný. Muži kouří nejčastěji 15 – 24 cigaret a ženy 5 – 9 cigaret denně.
  • V průběhu let 2012 – 2016 došlo k mírnému poklesu počtu denních kuřáků tabákových výrobků o 3,8 % s výraznějším poklesem u žen o 4 % než u mužů (o 2,9 %).
  • Ve všech věkových skupinách došlo v průběhu let 2012 – 2016 k poklesu počtu kuřáků tabákových výrobků; nejvíce ve věkové skupině 15–24letých, a to ze 45 % na 34,6 %.
  • V průběhu let 2013 – 2016 došlo k mírnému nárůstu spotřeby elektronických cigaret z 3,5 % na 5,7 %. (Spotřeba elektronických cigaret se sleduje od roku 2013), nejvíce ve věkové slupině 15–24 let.
  • V průběhu let 2012 – 2016 došlo k poklesu počtu osob exponovaných tabákovému kouři v domácím prostředí o cca 5,5 % a v pracovním prostředí o cca 6,6 %. I přes uvedený pokles je v domácím i pracovním prostředí vystavena tabákovému kouři pětina osob. Muži jsou exponováni tabákovému kouři na pracovišti více než dvakrát častěji než ženy, a to v případě kuřáků a i nekuřáků.
  • V průběhu let 2012 – 2016 došlo k významnému vzestupu počtu osob, kterým lékař při návštěvě zdravotnického zařízení doporučil přestat kouřit, a to o 9,6 %. V roce 2016 bylo lékařem doporučeno přestat kouřit 40,6 % osob. Přibližně 30 % současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusilo přestat kouřit – mužů 26,1 % a žen 33 %, nejvíce ve věkové slupině 15–24 let; s přibývajícím věkem toto úsilí klesá. Počet současných kuřáků, kteří zvažovali v souvislosti se zdravotním varováním na balíčku cigaret přestat kouřit, vzrostl z 16,1 % na 22,8 %.

Celkově si více než čtyři dotázané osoby z deseti během posledních 30 dní všimly informací proti kouření cigaret, které se objevily v novinách, časopisech a v televizi, častěji byly tyto informace zaznamenány v tisku. V předchozích letech byla situace podobná. 

Spotřeba alkoholu

  • Alkohol konzumuje pravidelně a velmi často (denně nebo obden) a 13,8 % dospělých Čechů.
  • Trvale (celoživotně) abstinuje jen 3,8 % dospělých. Dalších 14 % udává abstinenci v posledním roce. V celoživotní abstinenci nejsou rozdíly podle pohlaví, mezi abstinujícími v posledním roce převládají výrazně ženy.
  • Průměrná roční spotřeba na osobu je 6,8 l čistého alkoholu, resp. 8,2 l pokud nezahrneme abstinenty).
  • Časté pití nadměrných dávek alkoholu (binge drinking) tj. týdně nebo častěji udává 20 % mužů a 5 % žen.
  • 13 % dospělých lze považovat za konzumenty s vysokým rizikem a 7 % jsou problémoví pijáci, mezi nimi jsou i osoby závislé na alkoholu.
  • Lékaři u 41 % respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a 8 % doporučili omezit pití alkoholu. Doporučení omezit pití dávali lékaři nejčastěji osobám, které splňují kritéria škodlivého pití, což naznačuje, že praktičtí lékaři jsou schopni identifikovat rizikové konzumenty.
  • Pití alkoholu silně koreluje s kouřením tabáku. Dochází zde ke kumulaci zdravotních rizik.
  • Konzumenti s vysokým rizikem a problémoví konzumenti hodnotí svůj zdravotní stav hůře ve srovnání s ostatními.
  • Nižší socioekonomické postavení je spojeno s vyšším výskytem škodlivého a problémového pití. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty bylo více umírněných konzumentů a méně problémových pijanů ve srovnání s respondenty s nižším vzděláním.

Současný stav v oblasti spotřeby alkoholu lze označit za dlouhodobě stagnující, z čehož vyplývá, že opatření směřující k omezování škodlivého pití v dospělé populaci nejsou dostatečně účinná a je potřeba na nich dále pracovat. 

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
dbor komunikace s veřejností, e-mail: tisk@mzcr.cz
 

Přílohy