Česky
 

Uživatelský přístup

 
 

Vyhledávání

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 11
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: MU Brno za podpory MZe ČR
MU Brno za podpory MZe ČR
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Státní rostlinolékařská správa
Státní rostlinolékařská správa
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice

Potravinářská aditiva

Potravinářská aditiva jsou látky, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení přepravě nebo skladování, čímž se samy, nebo jejich vedlejší produkty, stávají nebo mohou stát součástí potraviny.

Přehled potravinářských aditiv podle E-kódu

Mohou výrobci potravin používat potravinářská aditiva, jak chtějí?
Ne.
Pro každou přídatnou látku jsou vyhláškou stanoveny druhy potravin včetně potravin určených pro zvláštní výživu, do kterých lze přídatnou látku přidávat, a podmínky jejího použití.

Musí být potravinářská aditiva uvedena na obale potravin?
Ano.
Přídatná látka obsažená v potravině musí být vždy uvedena ve složení potraviny. Na obale potravin se uvede vedle názvu přídatné látky nebo označení přídatné látky číselným kódem také název kategorie (konzervant, barvivo, emulgátor atd.).

Do kterých potravin se naopak potravinářská aditiva vůbec přidávat nesmí?
a) do nezpracovaných potravin,
b) do medu,
c) do neemulgovaného tuku a oleje,
d) do másla,
e) do plnotučného, polotučného a odtučněného mléka, pasterovaného nebo sterilovaného včetně ošetřeného vysokou teplotou, a smetany,
f) do neochucených kysaných mléčných výrobků s živou kulturou,
g) do přírodních minerálních vod a balených pramenitých vod,
h) do kávy s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů,
i)  do nearomatizovaného čaje,
j)  do cukru,
k) do sušených těstovin kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety,
l)  do neochuceného podmáslí s výjimkou sterilovaného podmáslí.

Dělení potravinářských aditiv podle funkce ve výrobku
Historie používání potravinářských aditiv

Zdroje potravinářských aditiv
Identifikace potravinářských aditiv podle čísla (INS). Systém E-kódů
Posuzování zdravotní nezávadnosti potravinářských aditiv a stanovení jejich akceptovatelného denního příjmu (ADI)
Nežádoucí reakce na potravinářská aditiva
Kontrola používání aditiv ve výrobcích

 

Legislativa EU

Dne 16.12.2008 byla schválena čtyři nařízení EU týkající se potravinářských aditiv, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008,                        o potravinářských enzymech,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008,                       o potravinářských přídatných látkách,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu.

Nařízení (ES) č. 1333/2008, které vstoupilo v platnost v lednu 2010, konsoliduje veškerou legislativu týkající se potravinářských aditiv, kterou dříve zahrnovaly různé směrnice (rámcová směrnice 89/107/EHS, směrnice pro barviva 94/36/ES, směrnice pro sladidla 94/35/ES, směrnice pro ostatní potravinářská aditiva 95/2/ES).

Ve shodě s novou legislativou musí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) do prosince 2020 nově posoudit bezpečnost (nezávadnost) všech aditiv, která byla schválena před 20. lednem 2009. Časový harmonogram nového posuzování těchto aditiv stanovuje nařízení Komise (EU) č. 257/2010.

Aktuální vývoj legislativy EU zaměřené na přídatné látky lze sledovat na internetových stránkách Evropské komise.

Legislativa ČR

Nařízení (ES) týkající se přídatných látek (nařízení  č. 1331/2008 a  nařízení  č. 1338/2008) jsou přímo aplikovatelná v členských státech EU.

Problematiku potravinářských aditiv dále zahrnuje:

vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin,
vyhláška č. 235/2010 Sb., o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek.

Databáze potravinářských aditiv FAO/WHO

V rámci Codex Alimentarius je k dispozici online databáze potravinářských aditiv GSFAOnline.

Kodexový všeobecný standard pro potravinářská aditiva” (GSFA) udává podmínky, za kterých lze používat schválená potravinářská aditiva.

Potraviny obsahující aditiva jsou v databázi rozděleny do 16 katagorií. Potravinářská aditiva jsou uskupena v abecedním pořádku, pro každé aditivum je uvedena funkční skupina/skupiny, do které spadá. Číslo v závorce za aditivem je z INS (International Numbering System). V databázi lze volně vyhledávat podle různých hledisek.

Publikace:

Potravinářská aditiva (informační leták ICBP)
V. Klescht: Éčka v potravinách (2006; publikace je ve fondu ZPK)
T. Vrbová: Průvodce “éčka” v potravinách (SOS, 2007; publikace je ve fondu ZPK)
T.Vrbová: Víme, co jíme? aneb: Průvodce "Éčky" v potravinách (2001; publikace je ve fondu ZPK)