Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 11
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)

Přidat článek Trans-mastné kyseliny v mateřském mléce žen v ČR do kategorie

Aktuality > Aktuality

Trans-mastné kyseliny v mateřském mléce žen v ČR

Vydáno: 21.4.2017
Tisk článku
Autor: SZÚ, CZVP
SZÚ zahájil sběr vzorků mateřského mléka s cílem analyzovat 50 druhů mastných kyselin v tuku mléka, včetně TFA.


Foto: Shutterstock

Tiskem proběhla zpráva, že uvádět obsah trans-mastných kyselin (TFA) na obalu potravin je v EU nyní zakázáno.  Ne, že se nemusí značit, ale že se značit nesmí. Mátlo by to asi spotřebitele, kterému se na druhou stranou předkládá informace o jednoznačné zdravotní škodlivosti těchto látek, které mohou být přirozenou nebo uměle tvořenou složkou tuků. SZÚ se proto, ve spolupráci s Hygienickou službou, rozhodlo, prostřednictvím analýz vzorků mateřského mléka odhadnout, jak velké množství TFA je v současné obvyklé české dietě a zda se potravinářskému průmyslu opravdu daří jejich obsah snižovat. Paradoxně, nikdo jiný než výrobci a obchodníci dnes nemají nástroj k účinnému snížení obsahu TFA a tedy omezení jejich vlivu na zdraví. Hygienické limity pro obsah TFA v potravinách nejsou v ČR stanoveny.

Co jsou trans-mastné kyseliny?

Běžné tuky v potravinách se obvykle skládají z 1-3 mastných kyselin, navázaných v molekule glycerolu. Mastných kyselin je celá řada. Liší se podle počtu uhlíků v řetězci a podle počtu dvojných vazeb mezi nimi. Tyto vazby ovlivňují jejich prostorové uspořádání. O uspořádání (zalomení) řetězce se rozhoduje právě v místě dvojné vazby mezi uhlíky. To může, zjednodušeně řečeno, nabývat v prostoru zalomené (zdravé) konfigurace –cis nebo v prostoru přímé (nezdravé) konfigurace –trans (neplatí pro všechny TFA). Přímá konfigurace je obdobou konfigurace nasycených mastných kyselin, jejich metabolismus je však v těle trochu jiný, protože nemají dvojné vazby mezi uhlíky.

Kde se TFA vyskytují?

Vyskytují se přirozeně v tuku přežvýkavců (máslo, mléko, hovězí maso, …) kam se dostanou po jejich tvorbě mikroorganizmy v předžaludcích. Toto množství je ale v dietě relativně malé a organizmus se s tímto malým množstvím vypořádá. Problémy ale nastaly v okamžiku, kdy se industriálně, „prostou hydrogenací“, začaly ztužovat rostlinné tuky na „margariny“. Takové tuky často nejsou úplně ztužené a obsahují množství nově vytvořených nezdravých TFA. Netýká se to ale „moderních margarinů“, které jsou ztužovány jinými metodami. Bohužel se „staré výrobky“ stále na trhu vyskytují (nejsou zakázány) a tak jsou používány při výrobě zejména levnějších pekárenských a cukrářských výrobků.

Jaké je zdravotní riziko TFA?

Nejznámější je vztah ke kardiovaskulárním onemocněním. Tam mají TFA horší vliv než zcela nasycené mastné kyseliny. Např. pokud je více než 2% denní energie z TFA, zvyšuje se riziko úmrtí na srdeční onemocnění o 20-32%. Ale pozor, vlivů TFA na zdraví je daleko více, od mozku až po rozmnožování.

Jak vypadá zdravotní doporučení?

Evropský úřad pro potraviny (EFSA) doporučuje snížit konzumaci na co nejnižší možnou míru. Světová zdravotní organizace doporučuje, aby TFA neposkytovalo více než 1% denní energie. Pokud by energie na den představovala 2000 kcal, pak by tato osoba neměla konzumovat více než 2,2g TFA za den.

Existují v EU a ČR nějaké legislativní limity obsahu v potravinách?

Některé země, jako Dánsko, Rakousko, Maďarsko a Litva vyhlásily své národní hygienické limity. EU jako celek takové limity zatím nemá. Čeká se, že ve 3. čtvrtletí 2017 Evropská komise vydá stanovisko  o přístupu k TFA v potravinách. Všechny jmenované země používají stejný národní limit – maximálně 2g TFA ve 100g „industriálně ztuženého tuku“. Limity se ještě diferencují s ohledem na celkový obsah tuku v potravině. V ČR kupodivu platí také jeden limit. Je to úplný zákaz nabízení k prodeji nebo umisťování reklamy na potraviny s obsahem částečně ztužených tuků ve školách a školských zařízeních (vyhláška MŠMT č. 282/2016 Sb., „o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních“ = „pamlskovka“). Škoda, že v tomto případě nebyl použit přístup obdobný, jako používají u sousedů. Existoval by alespoň nástroj pro kontrolu potravin pro děti do škol. To by mohlo mít nečekaný regulatorní dopad na celkovou produkci potravin. Současný úplný zákaz TFA z částečně ztužených tuků je technicky špatně kontrolovatelný, mimo jiné proto, že se obsah TFA ve značení na obalu potravin neobjevuje a výrobcům není jasný pojem úplné nebo částečné ztužení (chybí jasná definice) i když se na obalu povinně objevuje.

Co chce SZÚ a hygienici zjistit?

Když není platný hygienický limit, lze alespoň zjistit a veřejně publikovat (jde přeci o ochranu veřejného zdraví), kolik TFA lidé mají ve své denní stravě. SZÚ sice pravidelně měří obsah ve vybraných nejvíce konzumovaných potravinách, ale je to přeci jen odhad, protože všechny druhy potravin proměřit nelze. Ten říká, že v naší dietě se dnes nachází okolo 1-2% TFA celkově. Je-li to pravda, pak obsah TFA v tuku mateřského mléka bude zhruba stejný. Zhruba před 10 lety byl tento obsah odhadován na 3-4%. To by bylo docela podstatné zlepšení. To lze opravdu očekávat, protože velcí producenti tuků své výrobky již reformulovali tak, že neobsahují významná množství TFA. Neplatí to ale pro řadu menších a středních výrobců potravin (viz výsledky monitoringu dietární expozice v prezentaci), kde cena výrobního tuku hraje podstatnou roli (je zapracován do výrobku).

Mateřské mléko = zrcadlo reformulace tuků, ale i nutričního chování spotřebitelů

V průběhu jara 2017 bude posbíráno a analyzováno několik desítek malých vzorků zralého mateřského mléka zdravých žen (dobrovolné dárkyně), které konzumují obvyklou stravu. Analýza 50 druhů mastných kyselin v tuku mléka, včetně TFA, ukáže, jaká je situace v průměru a zda není nějaká typická menší podskupina vystavena TFA více, než je zdrávo. Sběr vzorků již byl zahájen.

Kdy budou výsledky studie představeny veřejnosti?

Pokud se vše podaří, předpokládáme, že výsledky budou dostupné na přelomu roku 2017/18. Jistě se objeví i s komentářem na webu SZÚ. 

Pokud máte zájem o doprovodné informace, můžete si je stáhnout zde:
 TFA_Ruprich_mleko.pdf TFA_Ruprich_mleko.pdf (857,17 KB 21.04.2017 10:07)

Pokud máte zájem o poster prezentující tuto studii (je připraven v angličtině), můžete si jej stáhnout zde:
 TFA_Poster_EN.pdf TFA_Poster_EN.pdf (2,30 MB 21.04.2017 10:11)




J.Ruprich a kolektiv
Brno, 21.4.2017


Zdroj: SZÚ