Česky
Informační centrum Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111

Uživatelský přístup

 
 

Vyhledávání

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 13
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Navštivte také: Výzva EFSA: Obnova vědeckých komisí a panelů
Výzva EFSA: Obnova vědeckých komisí a panelů

Přidat článek Veterinární antibiotika v ČR spotřebitele neohrožují do kategorie

Aktuality bezpečnost potravin v ČR > Aktuality bezpečnost potravin v ČR
Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Veterinární antibiotika v ČR spotřebitele neohrožují

Vydáno: 12.7.2012
Tisk článku
Autor: SVS ČR
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 11. 7. 2012.

Obava před vznikem různých rezistencí vůči antimikrobiálním látkám u původců nákaz zvířat a onemocnění lidí je oprávněná v souvislosti s rozsáhlým používáním těchto látek.  Jde o téma, které zejména vyžaduje objektivitu a odborný přístup. Antimikrobika jsou v chovech hospodářských zvířat používána především z toho důvodu, že je nutné v systému intenzivního chovu zvířat udržet dobrý zdravotní stav a užitkovost. Antibiotika přináší řadu potenciálních rizik, nicméně i řadu pozitiv, například minimalizaci četnosti výskytu infekčních onemocnění zvířat a jejich ekonomických dopadů. Celý systém musí směřovat k tomu, aby antimikrobika byla používána s plnou odpovědností a pouze v odůvodněných případech.

Legislativou Evropské unie je použití antibiotik jako růstových stimulátorů zakázáno od roku 2006. Potenciální rizika pro zdraví lidí plynou jak z možného „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných reziduí (zbytků) antimikrobik v potravinách živočišného původu. Tato rizika sleduje státní veterinární dozor. Na základě jeho výsledků a na základě výsledků monitoringu cizorodých látek lze uvést, že v potravinách živočišného původu v ČR nezjišťujeme rezidua antibiotik v nadlimitních hodnotách. V mimořádných případech, kdy dojde ke zjištění nadlimitních množství reziduí, jsou okamžitě přijímána opatření k zamezení uvádění těchto potravin do oběhu v souladu s k nařízením Komise (EU) č. 37/2010.
Zbytky léčiv nesmějí přesáhnout tzv. maximální limit reziduí, což je maximální přípustná koncentrace v potravinách živočišného původu a je nastavena tak, aby nevyvolala nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na přípravě a stanovení těchto limitů se podílejí také odborní pracovníci Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).

Sledování reziduí a kontaminantů probíhá podle tzv. Národního plánu monitoringu cizorodých látek. Na jeho základě se provádějí kontroly po celém území ČR a jsou postupně mapovány všechny chovy a všichni zpracovatelé surovin živočišného původu a také někteří prodejci. Tento postup je zárukou, že podstupovat riziko a používat antibiotika v rozporu s předpisy se nikomu opravdu nevyplatí, neboť v případě nedodržení pravidel následují tvrdé sankce a vyloučení potraviny z oběhu.

V rámci plánu monitoringu cizorodých látek se vyšetřují všechny komodity, tj. drůbeží maso, vepřové maso, hovězí maso, skopové maso, ryby, med, ale i produkty, mléko, sýry, samozřejmě i vejce na celou škálu reziduí veterinárních léčiv, pesticidů a kontaminantů.

Jen pro ilustraci lze uvést výsledky za poslední dva roky. Odebráno a vyšetřeno v akreditovaných laboratořích:

rok 2010: drůbeží maso (kuřecí brojleři, vynesené nosnice, krůty a vodní drůbež)  - odebráno na rezidua antibiotik celkem 353 vzorků a nezjištěn žádný nevyhovující výsledek; vejce -   odebráno na rezidua antibiotik celkem 114 vzorků a nezjištěn žádný nevyhovující výsledek.

rok 2011: drůbeží maso (kuřecí brojleři, vynesené nosnice, krůty a vodní drůbež) - odebráno celkem 304 vzorků (zjištěn jeden nevyhovující nález reziduí zakázaného léčiva); vejce - odebráno celkem 92 vzorků a nebyl zjištěn žádný nevyhovující výsledek.

Všechny detailní výsledky lze nalézt na stránkách Státní veterinární správy www.svscr.cz v oddíle publikace SVS.

Státní veterinární správa kontroluje jak chovatele, tak soukromé veterinární lékaře, a to z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt. Tyto kontroly se uskutečňují na dvou úrovních, první přímo v chovech a druhá probíhá na jatkách při kontrole jatečných těl a posléze i produktů na obsah reziduí cizorodých látek. Pokud jsou zjištěna nadlimitní množství reziduí, tak se jatečná těla i produkty musejí neškodně odstranit. Jako doložení funkčnosti státního veterinárního dozoru lze uvést, že v rámci cíleného vyšetřování cizorodých látek a antimikrobik v tkáních hospodářských zvířat a v surovinách živočišného původu bylo například v letech 2010 a 2011 pozitivních nálezů 0, 68 % (tj. 18 vzorků ze zhruba 3 000 vyšetření). Z porovnání s výsledky z řady evropských zemí jsme i v tomto parametru jednou z nejbezpečnějších zemí EU.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS: www.svscr.cz.

Zdroj:  SVS ČR