Bezpečnost potravin

Výzkum příjmu škodlivin z potravin

Vydáno: 26. 4. 2011
Autor: Ing. Irena Suková

Průzkum příjmu perzistentních škodlivin formou analýzy duplikátů skutečně zkonzumovaných potravin a nápojů prováděný v Bavorsku dospěl u většiny sledovaných látek k závěru, že zdaleka nehrozí riziko překročení limitů.

Bavorský zemský úřad pro zdraví a bezpečnost potravin ve spolupráci s Fraunhofer institut (IVV) a Technickou univerzitou Mnichov zjišťovali příjem perzistentních a zdraví škodlivých látek – INES (Integrated Exposure Assessment Surwey). Několik desítek náhodně vybraných účastníků studie (žádní vegetariáni) uchovávalo každý den duplikát veškeré své stravy, a vzorky se v chladírenském řetězci předávaly k laboratornímu vyšetření. Byly zjišťovány koncentrace PCB, dioxinů, polybromovaných difenyléterů (PBDE), perfluorovaných sloučenin (PFC) a ftalátů.

Zjištěná množství byla přepočtena na kg tělesné hmotnosti a hodnoty byly porovnávány s toxikologickými limity.

Pro dioxinu podobné PCB jsou stanoveny TDI od 1 do 4 pg toxického ekvivalentu (TEQ)/kg, skutečný příjem dosahoval průměrně 5 až 19 % této hodnoty (resp. v případě zvlášť vysokého příjmu 10 až 41%). Zde je třeba pokračovat v opatřeních na snižování výskytu těchto látek v prostředí.

V případě dioxinu nepodobných PCB by musely být porovnávány jednotlivé kongenery.

V případě PBDE jsou americkým Úřadem pro životní prostředí  stanoveny pro jednotlivé sloučeniny referenční dávky ca 100 – 200 ng/kg, podle průzkumu však se ve skutečnosti dosahuje jen příjmu ca 0,03 – 0,2 % těchto hodnot. Zde nebezpečí nehrozí.

Ve skupině perfluorovaných tenzidů, kde je pro PFOS stanovena TDI=0,15 μg/kg se dosahovalo průměrně kolem 1 % této hodnoty (resp. při zvlášť vysokém příjmu 3 %). V případě PFOA s TDI=1,5 μg/kg se dosahovalo jen 0,2 % této hodnoty (resp. 0,6 %). Přestože u těchto látek dominuje právě jejich přívod prostřednictvím potravin a vody, výsledky ukazují, že k nadměrnému příjmu nemůže dojít.

Pro různé ftaláty stanovil úřad EFSA hodnoty TDI=10 až 150 μg/kg, skutečný příjem však činil jen několik % z této hodnoty (resp. nejvýše 21 %). U těchto látek však se diskutuje o možnosti aditivního účinku, takže je třeba provést kritické posouzení.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 107, 2011, č. 3, s. 110-118
Objednávka kopie článku