Bezpečnost potravin

Zdravotní stav české populace – výsledky studie EHES 2014

Vydáno: 13. 10. 2016
Autor: SZÚ

Státní zdravotní ústav předkládá publikaci o zdravotním stavu české populace v rámci šetření EHES.

 

 

 

Předkládaná publikace je věnována Evropskému výběrovému šetření zdravotního stavu populace s lékařským vyšetřením – EHES 2014 (European Health Examination Survey). Toto šetření doplňuje a navazuje na dotazníkové šetření EHIS (European Health Interview Survey). Cílem šetření bylo přinést aktuální informace o zdravotním stavu české populace a zmapovat rizikové faktory, které ho ovlivňují. Šetření EHES objektivizuje údaje, které při sebehodnocení sdělí respondenti v dotazníku a konfrontuje je s hodnotami naměřenými v rámci lékařského vyšetření. 

Shrnutí klíčových zjištění (Populace 25–64 let)

Minimální evropský modul o zdraví (MEHM)

  • Své zdraví považuje za velmi dobré necelá ¼ respondentů, ½ jej hodnotí jako dobré. Celkem tak hodnotilo své zdraví jako dobré a velmi dobré přes 70 % respondentů. Pouze necelých 6 % považovalo svůj zdravotní stav za špatný nebo velmi špatný.
  • Celkem 64 % osob ve sledované populaci uvedlo, že má dlouhodobou nemoc nebo problém.
  • Bez omezení běžných činností jsou celkem ⅔ respondentů, ¼ pociťuje méně vážné omezení a pouze 7 % je vážně omezeno ve svých běžných činnostech ze zdravotních důvodů.

Hypertenze

  • Hypertenze byla zjištěna u 47 % mužů a 26 % žen.
  • O svém zdravotním problému nevědělo 40 % mužů a 24 % žen s naměřenou hypertenzí.
  • Prevalence prehypertenze byla kolem 15 % u mužů a 8 % u žen.
  • Úspěšná léčba (kontrola) hypertenze byla zjištěna u 47 % léčených mužů a 66 % léčených žen.
  • V posledním roce byl krevní tlak změřen zdravotnickým pracovníkem u 71 % mužů a 74 % žen. V posledních třech letech pak bylo měření provedeno téměř u celé populace, a sice u 95 % mužů a 98 % žen.

Dyslipidémie

  • Populační hodnota celkové hladiny cholesterolu v krvi byla 5,3 mmol/l.
  • Zvýšené kardiovaskulární riziko má 31 % respondentů (celkový cholesterol 5,2–6,2 mmol/l) a 16 % vysoké riziko (celkový cholesterol nad 6,2 mmol/l).
  • Dyslipidémie byla zjištěna u 77 % mužů a 66 % žen.
  • O svém zdravotním problému nevědělo 66 % mužů a 62 % žen s naměřenou dyslipidémií.
  • Velmi nízká je úroveň medikace a kontroly dyslipidémie. Z osob, které věděly o svém zdravotním problému, se léčilo pouze 30 % mužů a 23 % žen. Úspěšné léčby pak bylo dosahováno pouze u 19 % mužů a 52 % žen.
  • V posledním roce byl cholesterol zjišťován zdravotnickým pracovníkem u 54 % respondentů. V posledních třech letech pak bylo měření provedeno u více jak 83 % respondentů.

Diabetes

  • Diabetes byl zjištěn u 8,6 % mužů a 5,7 % žen.
  • Znalost diabetu byla kolem 80 % u mužů i u žen.
  • Hodnoty glykovaného hemoglobinu v pásmu prediabetu měla ¼ sledované populace.
  • Kontrolu diabetu lze považovat v české populaci za nedostatečnou, kompenzovaný diabetes byl zjištěn u 53 % léčených mužů a u 58 % léčených žen s diabetem.
  • V posledním roce bylo provedeno měření hladiny cukru v krvi u 52 % respondentů, dalším 30 % respondentům bylo toto měření provedeno před 1–3 lety. Nikdy nebylo vyšetřeno
    8 % respondentů a necelá 3 % nevěděla, zda podstoupila vyšetření na stanovení hladiny cukru v krvi.

Nadváha

  • Průměrná hodnota BMI v mužské části populace byla 28,1 kg/m2, mezi ženami potom 26,9 kg/m2.
  • Nad hranicí normální hmotnosti se dle hodnot BMI pohybuje 64 % populace (73 % mužů a 55 % žen).
  • Do kategorie obezita dle hodnot BMI spadá 29 % mužů a 25 % žen.
  • ⅓ populace podhodnocuje svojí váhu a ve výsledku hodnotu BMI (rozdíl BMI o 2 a více kg/m2 zjištěného při měření a uvedeného respondenty v dotazníku).
  • Průměrná hodnota obvodu pasu byla 97,9 cm u mužů a 87,7 cm u žen.
  • Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění plynoucí z abdominální obezity (obvodu pasu) bylo zjištěno u 24 % mužů a 20 % žen, vysoké riziko KVO pak u 36 % mužů a 44 % žen.
  • Kolem 60 % populace má vyšší než doporučenou hodnotu obvodu pasu.

Celá publikace:
Zdravotní stav české populace – výsledky studie EHES 2014 (1,80 MB)

Rizikovým faktorům životního stylu je věnována kapitola 3.3. publikace, stravovacím návykům konkrétně kapitola 3.3.3.. Zde je konstatováno, že u české populace zůstávají stravovací návyky spíše nezdravé (nadměrná konzumace tuků s nasycenými mastnými kyselinami, vysoký příjem soli, nadměrná konzumace alkoholu, vysoká spotřeba cukru, nedostatečný příjem ovoce, zeleniny a ryb).

Zdroj: SZÚ