Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Aby český kapr byl zdravý. Vyšetřování kaprů na KHV (koiherpesvirózu) do kategorie

TZ SVS ČR > Zdroje ICBP - Archiv> TZ SVS ČR> Zdroje ICBP - Archiv
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Aby český kapr byl zdravý. Vyšetřování kaprů na KHV (koiherpesvirózu)

Vydáno: 3.9.2008
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 2.9.2008.
I kaprům hrozí některá nepříjemná onemocnění. Od 1. 8. 2008 nabývá účinnost směrnice Rady č. 88/2006, která je transponována do vyhlášky č 290/2008 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů, která nabývá účinnosti od 3. 9. 2008. V této souvislosti bude prováděno vyšetřování na KHV – Koiherpesvirózu u kaprů (kaprů KOI a kapra obecného). V ČR zatím s tímto onemocněním kaprů prakticky nemáme problémy, proto bude vyšetřování v roce 2008 prováděno jen v případě podezření z nákazy, nikoli jako běžný monitoring.
 
Státní veterinární správa ČR uvádí o tomto v podstatě novém virovém onemocnění některá fakta a uvádí, jak vyšetřování bude probíhat.
 
K prvnímu významnému vzplanutí onemocnění došlo v roce 1998 v Izraeli, kde bylo postiženo mnoho chovů koi kapra i kapra obecného. V dalších letech se onemocnění způsobené KHV projevilo v Indonésii, Japonsku, Taiwanu, Thajsku, Hong Kongu, Koreji, Singapuru, Číně a Malajsii. Výskyt KHV v dalších asijských zemích nebyl potvrzen, ale není ani vyloučen. Onemocnění KHV bylo také hlášeno z Jižní Afriky a USA. Z evropských států byly onemocněním postiženy chovy kaprů a koi kaprů ve Velké Británii, Belgii, Dánsku, Lucembursku, Německu, Itálii, Francii, Švýcarsku, Nizozemí, Rakousku a Polsku. V ČR bylo vyšetřování prováděno v rámci grantového programu a v několika případech byl prokázán virus u koi kaprů i u kapra obecného. Vyšetření provádí v ČR jen Národní referenční laboratoř pro virové choroby ryb ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně.
 
Původcem onemocnění koi herpesvirozy je koi herpesvirus (KHV), který patří do čeledi Herpesviridae. V literatuře se objevují další dva typy označení – carp nephritis and gill necrosis virus (CNGV) a kapří herpesvirus 3 (CyHV-3). Zdrojem infekce jsou nemocné ryby a jejich exkrety, kontaminované nářadí, pravděpodobně i rybožraví ptáci. Virus je schopen po omezenou dobu přežívat ve vodě bez ryb (pravděpodobně do 24 hodin). Ryby, které přežijí infekci, mohou být potenciálními vironosiči.
 
Hlavní vstupní branou infekce jsou žábry. Nebyl prokázán vertikální přenos (z rodičů na potomstvo), avšak nelze jej vyloučit. Přirozený výskyt onemocnění KHV byl zatím zaznamenán u kaprů obecných, koi a goi kaprů a jejich kříženců, a to všech věkových kategorií. U jiných druhů kaprovitých ryb projevy onemocnění zaznamenány nebyly a nebylo zatím prokázáno ani vironosičství, avšak pro účely sledování je nutno s nimi počítat jako se skrytými nosiči.
 
Nejlépe virus prosperuje při teplotě vody 18 - 28 oC, avšak virová DNA byla diagnostikována i při teplotě 13 °C. Inkubační doba je 7 – 21 dní v závislosti na teplotě. Ryby mohou uhynout už několik hodin po prvních projevech klinických příznaků. Při nižší teplotě je průběh onemocnění pozvolnější. Onemocnění postihuje až 100 % obsádky, úhyny bývají 70 – 90%. Avšak v poslední době jsou popsány případy, kdy byla prokázána virová DNA v rybách bez příznaků onemocnění.
 
Onemocnění se může projevitdezorientovaným plaváním, ryby se shromažďují u přítoku a u hladiny, mají zrychlené dýchací pohyby, nepravidelné vybarvení žáber až silné nekrotické změny, zapadlé oko, krváceniny u báze ploutví, skvrnitý vzhled kůže (nepravidelná tvorba hlenu). Je však třeba zdůraznit, že je třeba vždy čekat na přímý průkaz virové DNA, antigenu či na izolaci a identifikaci viru. Při pitvě pak lze poznat patologické změny jako zvětšení přední ledviny, zvětšení sleziny, ochablé a skvrnité srdce, mikroskopické nekrotické změny v parenchymatózních orgánech a nekrotické změny žaberní tkáně.
 
Vyšetřování provádí v ČR Národní referenční laboratoř pro virové choroby ryb Státní veterinární správy ČR se sídlem v Brně (ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství).
 
Je třeba zdůraznit, že léčba není známá a nemocné ryby je potřeba tzv. neškodně odstranit, tj. v asanačním podniku.
 
Nejúčinnější ochranou je prevence - zabránit zavlečení viru do obsádek vnímavých druhů ryb (kontrola dovozů, dodržování účinných karanténních opatření). Další formou aktivní obrany je imunizace vnímavých druhů ryb (živý virus, atenuovaná vakcína). Tato oblast prevence je pravděpodobně nejrozvinutější v Izraeli. Avšak je důležité zdůraznit, že vakcinované ryby reagují pozitivně v některých diagnostických metodách, a proto použití této prevence dosud není v ČR možné. Předmětem výzkumu světových pracovišť je i možnost vyšlechtění linií kapra odolných vůči KHV. Z doposud publikovaných výsledků je zřejmé, že jako nejodolnější se jeví amurský kapr sazan a jeho kříženci.
 
A jak postupovat při podezření z nákazy? Do laboratoře je třeba zaslat alespoň 10 nemocných ryb, či ryb vykazujících klinické příznaky či atypické chování. Ryby by měly být při odběru živé a do laboratoře doručeny přednostně živé, popřípadě chlazené, ale nesmejí být zamraženy! Vzorky musí doprovázet informace o místě, datu a čase odběru, počtu ryb a příznacích při odběru a kontakt na odebírající osobu.
 
K vyšetření zejména velkých ryb je možno zasílat vzorky vybraných orgánů, a to pouze po předchozí dohodě a podle pokynů vyšetřující laboratoře.
 
Je třeba připomenout, že toto virové onemocnění je onemocnění „studenokrevných živočichů“, tj. ryb, tudíž není nebezpečné člověku, nicméně pro svou nakažlivost může způsobovat v chovech kaprovitých velké škody a ztráty, proto Státní veterinární správa upozorňuje rybáře, aby věnovali pozornost svým chovům a při jakémkoli podezření zajistili vyšetření svých ryb, aby se toto nebezpečné onemocnění vyloučilo, či potvrdilo a zlikvidovalo v samotném počátku.
 
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021