Bezpečnost potravin

Aditiva pro použití v živočišné produkci

Vydáno: 16. 9. 2007
Autor: pospisilova

Je k dispozici studie posuzující rostliny/byliny, jejich extrakty nebo složky ve funkci aditiv pro živočišná krmiva.

V září 2003 Evropská parlament a Rada EU schválily nařízení č. 1831/2003 o aditivech určených pro výživu zvířat. Účelem uvedeného nařízení bylo zavést v EU postup, kterým se budou aditiva do krmiv uvádět na trh a používat a dále stanovit pravidla pro dohled (supervizi) a značení aditiv do krmiv a premixů. Cílem je dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, zdraví a pohody zvířat, ochrany životního prostředí. Toto nařízení rovněž napomáhá účinnému fungování vnitřního trhu, uživatelé i spotřebitelé jsou lépe informováni a tom, co krmiva obsahují.
Podle článku 7 nařízení č. 1831/2003 jakákoliv osoba, která požaduje schválení aditiva do krmiv nebo nového použití aditiva, podá žádost k Evropské komisi a do Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), přičemž
– u aditiv s omezenou dobou autorizace se žádost podává minimálně jeden rok před uplynutím lhůty, která byla v předchozí autorizaci stanovena;
– u aditiv bez omezení doby autorizace nebo schválených podle směrnice 82/471/EHS se žádost podává nejpozději do sedmi let po datu 18. 10. 2004, tj. datu, kdy nařízení vstoupilo v platnost.
Pokyny k přípravě dokumentace pro autorizaci aditiv určených k výživě zvířat se řídí směrnicí 2001/79/ES až do okamžiku, než vědecký panel pro živočišná krmiva EFSA (EFSA–FEEDAP) vydá specifické návody, které budou vycházet z nařízení 1831/2003.
Za současného legislativního stavu zcela chybí podrobné návody pro některé skupiny produktů. To je případ rostlin/bylin, extraktů rostlin/bylin a jejich přirozeně nebo synteticky vyráběných složek. Panel FEEDAP proto zvolil jako jednu ze svých priorit implementovat směrnice pro tyto sloučeniny. Zjistilo se totiž, že rostliny/byliny a jejich extrakty se používají ve zvýšené míře, a to nejenom ze senzorických, ale i z jiných důvodů, které legislativa nepokrývá, např. pro lepší růst nebo konverzi krmiv, vyšší kvalitu masa a nebo za účelem profylaxe. Existují silné náznaky, že toto použití se v budoucnu ještě zvýší a to v souvislosti s náhradou antibiotických propagátorů růstu.
Dosud neexistuje souhrnný seznam těchto sloučenin nebo extraktů, ačkoliv Evropská federace výrobců aditiv pro živočišná krmiva (FEFANA) uvádí, že asi 280 rostlinných extraktů a dalších 1700 chemicky definovaných sloučenin se v členských státech EU používá do živočišných krmiv jako tzv. “sensory additives” (aditiva ke zlepšení senzorických vlastností).
 
Skupina autorů z několika zemí EU vypracovala studii pod názvem “Posouzení rostlin/bylin, extraktů rostlin/bylin a jejich přirozeně nebo synteticky vyráběných složek jakožto “aditiv” pro použití v živočišné výrobě” (viz příloha). Výsledky této studie bude EFSA používat při konzultacích s Evropskou komisí. Členské státy a jiné zainteresované subjekty se mohou zapojit do vypracování směrnic pro autorizaci rostlin/bylin, extraktů rostlin/bylin a jejich komponent určených pro výživu zvířat.
 
Příloha: Study on the assessment of plants/herbs, plant/herb extracts and their naturally or synthetically produced components as ‚additives‘ for use in animal production (pdf, 3,65 MB, 297 stran)

Pozn.: Přehled monografií, které jsou ve zprávě obsaženy. Každá monografie je zpracována v následujícím členění:

1. Úvod
2. Popis rostliny
3. Fyto-chemické složky
4. Farmakologie
5. Antimikrobiální účinky
6. Účinnost/kvalita živočišného produktu
7. Toxicita/bezpečnost

 

Zdroj: EFSA

Pozn.: Ve dnech 24.–25. října 2007 se uskuteční v Toulouse (Francie) konference, kterou organizuje EFSA k posouzení rizika z aditiv přidávaných do krmiv.