Africký mor prasat – je třeba se obávat nejhoršího?
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 20. 8. 2014.
V souvislosti s šířením Afrického moru prasat (AMP) v Evropě se Státní veterinární správa opět rozhodla poskytnout veřejnosti aktuální informace k nákazové situaci. Česká republika je v tuto chvíli prostá výše zmíněné nákazy, nicméně je třeba být na pozoru a pečlivě analyzovat veškerá hlášená ohniska. Spolu s osvětou a vyšetřováním prasat je to pak účinný nástroj k tomu, abychom v maximální možné míře zamezili proniknutí této nebezpečné nákazy na území našeho státu.
Litva, Lotyšsko a Polsko, to jsou tři země, které za posledních 14 dní nahlásily další nové případy výskytu AMP. Přestože se ohniska výskytu nacházejí ve velké vzdálenosti od našich hranic, je zcela jisté, že se nákaza šíří dál, a to jak u divokých, tak domácích prasat. V této souvislosti se bude 21. srpna 2014 konat v Bruselu mimořádné zasedání Stálého veterinárního výboru k AMP.
Opatření při výskytu AMP se řídí legislativou Evropské unie: Ochranná opatření (Commision Implementing Decision 2014/178/EU) přijatá Komisí po výskytech AMP se týkají Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Itálie s doplněnou přílohou popisující regionalizaci do jednotlivých částí. Mezi tato opatření patří zejména:
· Při potvrzení v chovu
Utracení prasat na hospodářství, neprodlené vymezení ochranného pásma o poloměru nejméně 3 km a pásma dozoru, jehož součástí je ochranné pásmo o poloměru nejméně 10 km (zákaz přesunů, provádění kontrol hospodářství, laboratorní vyšetřování).
· Při potvrzení v populaci divokých prasat
Stanovení zamořené oblasti, informování chovatelů prasat a uživatelů honiteb a provádění vyšetření všech ulovených nebo uhynulých prasat divokých, stanovení vhodných opatření, která budou uplatňována v zamořené oblasti (pozastavení lovu a zákaz krmení divokých prasat), vypracování plánu eradikace nákazy, který musí být zpracován členskou zemí a předložen Komisi ke schválení.
Státní veterinární správa 1. 8. 2014 opět zahájila vyšetřování uhynulých divokých prasat, neboť u těch se přepokládá, že by mohla být primárním zdrojem nákazy. Snížit toto riziko zavlečení do chovů prasat se ale podaří zejména důslednou kontrolou biologické bezpečnosti, zabráněním styku divokých prasat s domácími a pečlivým dodržováním veterinárně-hygienických předpisů při chovu, přepravě a porážkách prasat.
Petr Pejchal
Tiskové oddělení ÚVS SVS
Zdroj: SVS ČR