Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Aktualizace výživových referenčních hodnot je po 10 letech hotová - pro 34 živin do kategorie

Aktuality KM EFSA > Aktuality KM EFSA
Aktuality > Aktuality

Aktualizace výživových referenčních hodnot je po 10 letech hotová - pro 34 živin

Vydáno: 13.9.2019
Tisk článku
Autor: KM EFSA
Úřad EFSA zveřejnil výživové referenční hodnoty pro sodík a chlorid.

Foto: Shutterstock

Zveřejnění výživových referenčních hodnot (Dietary Reference Values, DRVs) pro sodík a chlorid dne 4. září 2019 znamená konec desetileté práce vědců Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) zabývajících se výživou. Tato činnost začala v roce 2009 poté, co Evropská komise požádala úřad EFSA o aktualizaci hodnot naposledy nastavených v roce 1999 pro makroživiny (jako jsou bílkoviny a cukry) a pro všechny vitamíny a minerály.  

Mnoho vědců přispělo a stále přispívá k tomuto úspěchu již řadu let. Jsou jimi i předsedkyně a koordinátorky dvou pracovních skupin, které mohou veřejnosti sdělit více: Monika Neuhäuser-Berthold a Céline Dumas (vitamíny); a Androniki ‘Ada’ Naska a Agnès de Sesmaisons-Lecarré (minerály).  

Co je zvláštního na výživových referenčních hodnotách pro sodík a chlorid, které byly právě zveřejněny?

Agnès: V západní stravě se sodík a chlorid nejčastěji nacházejí v soli, ale přirozeně jsou přítomny ve většině potravin. Tělo je potřebuje ke svému fungování, ale pokud jsou konzumovány v přebytku, mohou způsobit zvýšení krevního tlaku, rizikový faktor pro kardio-vaskulární onemocnění. Odborníci úřadu EFSA usuzují, že 2g sodíku denně jsou bezpečné a zároveň dostačující pro dospělou populaci. Příjem u dospělé populace v Evropě je obvykle vyšší a tak tvůrci rozhodnutí v EU mohou použít tuto hodnotu ke stanovení cílů pro snížení příjmu sodíku v populaci.

Ada: Je opravdu uspokojující vidět publikované tyto dvě poslední výživové referenční hodnoty. Sodík a chlorid jsou dobrými příklady náročného úkolu stanovení výživových referenčních hodnot, kde existuje komplex fyziologické souhry mezi několika živinami.  Znalost toho, kolik je těchto živin nezbytných, přiměřených nebo ještě přijatelných, tvoří odpověď na mnohočetné vědecké otázky. 

Co jsou výživové referenční hodnoty?

Monika: Výživové referenční hodnoty jsou vědecky podložené referenční hodnoty pro denní příjem u zdravé populace. Je důležité zdůraznit, že tyto hodnoty nejsou výživovými cíli nebo doporučeními pro jednotlivce. Liší se podle životního období a pohlaví. Nedostatečný nebo naopak nadbytečný denní příjem živin je spjat s nárůstem rizika pro onemocnění.

Agnès: Historicky byly výživové referenční hodnoty vytvořeny pro vyjádření podvýživy, jako je např. nedostatek kalorií a mikroživin v důsledku nedostačujících potravin. V posledních desetiletích jsme viděli nárůst s potravinami spjatých chronických onemocnění jako je obezita, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění a některé typy rakoviny, které posunuly cíle nutričního výzkumu. Když nyní stanovujeme výživové referenční hodnoty, musíme brát v úvahu nové typy dat, jako jsou rozsáhlé populační studie, abychom viděli, jak spolu souvisí příjem živin a rizika onemocnění. 

Kdo používá výživové referenční hodnoty stanovené úřadem EFSA?

Céline: Spousta lidí! Odborníci a tvůrci politik využívají tyto hodnoty ke stanovení výživových doporučení, která pomáhají spotřebitelům při výběru potravin. Manažeři rizik je využívají ke stanovení referenčních hodnot pro označování s cílem informovat spotřebitele o výživovém složení balených jídel. Výživoví a zdravotní profesionálové je používají v dietním hodnocení a plánování. Výrobci potravin je používají pro nastavení složení produktů, stejně jako vědci v oblasti výživy.  

Co jsou hlavní výzvy při provádění této práce?

Ada: Zkoumání vědecké literatury bylo zdaleka tím největším úkolem. Například u sodíku jsme posoudili literaturu systematicky, kriticky zhodnotili vhodné studie a poté provedli „meta-analýzu“ (statistická metoda pro kombinování dat z násobných zdrojů). Modelování nám pomohlo identifikovat reakce na dávky, které jsme potřebovali ke stanovení referenčních hodnot. Dále jsme v našich závěrech kvantifikovali nejistoty s cílem zvýšit transparentnost. Byl to vyčerpávající proces. 

Jak budete stavět na této zkušenosti, jako vědci v oblasti výživy?

Monika: Vyhodnocování vědeckých důkazů v interdisciplinárním prostředí bylo inspirující a poskytlo nám hluboký vhled do současných dostupných znalostí o výživových referenčních hodnotách. Identifikovali jsme také některé mezery v datech a nejistoty, které budou podněcovat další výzkumné aktivity na univerzitách a také budou diskutovány na úrovni národních úřadů nebo vědeckých konferencí.  

Kde mohou lidé získat přístup k výživovým referenčním hodnotám?

Celine: Zveřejnili jsme kompilaci všech stanovisek úřadu EFSA k výživovým referenčním hodnotám v EFSA Journal a také jsme minulý rok spustili uživatelsky přátelský interaktivní nástroj – DRV Finder (Vyhledávač výživových referenčních hodnot). Ten jsme také zaktualizovali hodnotami pro sodík a chlorid. Uživatelé mohou vyhledávat dle živin nebo cílové populace. Profesionálové mohou snadno vyhledat užitečné definice, přístup k odpovídajícím vědeckým stanoviskům úřadu EFSA (a jeho předchůdce Vědeckého výboru pro potraviny) nebo exportovat výběr k dalšímu použití. Nástroj je dostupný v několika jazycích EU, přičemž další mohou následovat.   

Nástroj DRV Finder byl spuštěn dne 29. 11. 2018 a je zpřístupněn v mnoha jazykových verzích. Vedle anglické, německé, francouzské, italské, španělské, řecké, estonské a litevské, mohou uživatelé využít přímo na webových stránkách EFSA již i verzi českou.

 

Interactive tool - Dietary reference values  

 Interactive tool - Dietary reference values

 

 

Zdroj: EFSA

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018