Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Aktuální epidemiologická situace ve výskytu teniózy do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Aktuální epidemiologická situace ve výskytu teniózy

Vydáno: 3.7.2013
Tisk článku
Autor: SZÚ, CEM
Informace SZÚ, Centra epidemiologie a mikrobiologie k výskytu střevní infekce dospělým stádiem tasemnice.

V dubnu 2013 byl hlášen hromadný výskyt teniózy (Taenia saginata, tasemnice bezbranná) u osob z okresu Opava v Moravskoslezském kraji. Při současné mimořádné epidemiologické situaci je nutné zdůraznit význam důsledného provádění opatření proti šíření nákazy a mezioborové spolupráce. Tč. není potvrzeno vehikulum nákazy případně možný zdroj.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje k 7. 6. 2013 evidovala 22 případů teniózy, z toho 21 laboratorně potvrzených. Všechna onemocnění jsou z Opavska. Všichni nemocní jsou léčení ambulantně, jedná se o dospělé, zejména muže, ve věku 17 – 66 let. Během tohoto epidemického výskytu došlo k 7 případům v  rámci tří rodin. Všichni nemocní konzumovali v období vánoc a začátkem nového roku syrové hovězí maso ve formě tataráku, ojediněle krvavý hovězí steak.
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje stále vyzývá občany, kteří konzumovali tepelně neopracované maso a mají zdravotní potíže typu bolesti břicha, teplota, únava, občasné střevní potíže, aby vyhledali svého praktického lékaře. V případě dotazu je možno se obrátit na pracovníky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje na tel. čísle 595 138 122 nebo e-mailem na adresu: epidat.op@khsova.cz.

Prevence nákazy a protiepidemická opatření:

  •  Konzumace pouze dostatečně tepelně opracovaného masa
  •  Požití syrového či polosyrového masa není bezpečné (v našich podmínkách např. hovězí maso jako tatarský biftek, v poslední době i kebab, krvavý steak apod.). Pokud je přesto konzumováno syrové maso, doporučuje se jeho předchozí zmrazení (–20° C na několik dnů). Účinné jsou radiační metody při 1kGy. 
  •  Zamezení fekální kontaminace půdy, vody a potravy. Nepoužívat obsahy žump ke hnojení. 
  •  Dodržování osobní hygieny, mytí rukou po defekaci a před jídlem


• Důsledné dodržování veterinárních opatření při produkci a uvádění masa na trh. Platí Nařízení ES č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.
• Provedení parazitologického vyšetření u každého suspektního případu teniózy. Rutinně se používá především určení proglotidů umožňující druhové rozlišení tasemnic; případně záchyt vajíček mikroskopickým vyšetřením stěrů z okolí análního otvoru či stolice. Existují i metody PCR pro detekci a determinaci tasemnic. Sérologická vyšetření se využívají u cysticerkózy.
• Hlášení každého případu lékařem a parazitologickou laboratoří krajské hygienické stanici.
• Specifická léčba člověka s tasemnicí. Lékem volby je praziquantel, alternativou je ebendazol či niclosamid. Izolace pacienta s teniózou se běžně neprovádí.
• Provedení důkladné epidemiologické anamnézy. Nařízení zvýšeného zdravotního dozoru.
• Osobám, které konzumovaly potencionální vehikulum, se nařizují 3 odběry vzorků stolice (interval obden).
• Nemocným 3 měsíce po léčbě se nařizuje 1 kontrolní odběr stolice na parazitologické vyšetření.


Základní informace o tenióze a tasemnici
Tenióza
je střevní infekce dospělým stádiem tasemnice Taenia saginata (tasemnice bezbranná) nebo Taenia solium (tasemnice dlouhočlenná).
Cysticerkóza je tkáňová infekce larválním stádiem u jednoho druhu T. solium.

Tasemnice bezbranná (T. saginata) a tasemnice dlouhočlenná (T. solium) jsou paraziti, dosahující délky 3–10 m. Definitivním hostitelem dospělého stádia tasemnice je výhradně člověk, v jehož tenkém střevě se přichytí hlavička tasemnice (scolex). Z hlavičky dorůstají články (proglotidy), v každém z 800–1000 článků jsou samčí i samičí pohlavní orgány. Zralé proglotidy obsahují 50 až 100 tisíc vajíček. Distální články se uvolňují a se stolicí či mimo defekaci opouštějí střevní trakt člověka. Články T. saginata se mohou samovolně omezeně pohybovat.
Vajíčka tasemnice jsou původcem nákazy pro mezihostitele, pro skot (u tasemnice bezbranné) a pro prasata a člověka (u tasemnice dlouhočlenné). Mezihostitel se nakazí pozřením vajíčka, z něhož se uvolní larva, která se přes střevní stěnu dostane do krevního oběhu a pak do svaloviny či jiné tkáně, kde se vytvoří cysticerkus (boubel, uher) velikosti 0,5–1 cm.
Člověk se nakazí střevní formou teniózy konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného cysticerky infikovaného masa a to hovězího (T. saginata) nebo vepřového (T. solium). Za 8–12 týdnů u T. solium a 10–14 týdnů u T. saginata se ve střevě vyvine dospělá tasemnice. Asi u 30 % osob se projeví nespecifickými příznaky, bolestmi břicha, zažívacími potížemi, nechutenstvím, nauzeou, váhovým úbytkem nebo naopak zvýšenou chutí k jídlu, může se objevit únava, nespavost, nervozita, svědění v okolí konečníku. Typickým a někdy jediným příznakem je nález článků tasemnice.

Cysticerkóza se projeví za několik týdnů až 10 let po ingesci vajíček T. solium, cysticerky se mohou vytvořit v podkožní tkáni, ve svalech, v jiných orgánech, závažná je lokalizace v oku nebo v mozku, u neurocysticerkózy je vysoká smrtnost. Interhumánní přenos u T. saginata nenastává, zatímco u T. solium je možný a připadá v úvahu i autoinfekce. Výskyt teniózy je kosmopolitní. T. saginata se vyskytuje celosvětově. Nákaza původcem T. solium je nejčastější v části Jižní Ameriky, Afriky, jihovýchodní a jižní Asie a východní Evropy, v zemích s vysokým hygienickým standardem je vzácná.
(Autoři: MUDr. Hana Orlíková, MUDr. Irena Martínková, RNDr. Petr Kodym, MUDr. Čestmír Beneš)

Přílohy:
tenioza.pdf tenioza (pdf, 131 kB)

Aktuální epidemiologické situace ve výskytu teniózy – stav k 7.6.2013, odkaz na stránky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje

Zdroj:  SZÚ 

Související termíny

Ze slovníku Bezpečnost potravin A-Z portálu Bezpečnosti Potravin (klikněte pro zobrazení termínů):
Cysticerkóza
Tenióza
Tasemnice dlouhočlenná

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018