Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Alergie na potraviny, nebo falešný poplach? do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Alergeny > Rizikové faktory - Archiv> Alergeny> Rizikové faktory - Archiv

Alergie na potraviny, nebo falešný poplach?

Vydáno: 13.2.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Podle serveru iDNES.cz je třeba zjistit, zda nepříznivá reakce na potraviny se skutečně potravinovou alergií.
Počet potravinových alergií stále stoupá, ale odborníci upozorňují na to, že klasické testy na potravinovou alergii se mohou často mýlit. Zjistěte, jestli skutečně trpíte potravinovou alergií, nebo se jedná jen o planý poplach.
 
Ořechy, vejce, mléko, rýže, obilniny, luštěniny. To jsou potraviny, na které lidé trpí nejčastěji alergiemi. Podle odborníků, které oslovil server msn, však narůstá počet chybně diagnostikovaných potravinových alergií.
 
Spousta lidí se tak zbytečně vyhýbá jídlům, která by si mohli běžně dopřát, a utrácí zbytečně moc peněz za jejich náhražky. Navíc vyhýbání se určitým potravinám v důsledku chybně diagnostikované alergie může problém ještě zhoršovat, protože zejména u dětí se může rozvinout nadměrná citlivost i na jídla, která by mohly bez problémů konzumovat.
 
Potravinovou alergii poznáte podle následujících příznaků:
 
– Brnění v ústech
– Vyrážka, svědění nebo ekzém
– Otok rtů, tváří, jazyka, krku (ale i jiných částí těla)
– Dušnost, obtíže s dýcháním
– Ucpaný nos
– Bolest v podbřišku, průjem, nevolnost nebo zvracení
– Závrať, nebo dokonce mdloby
– Zrychlený pulz
 
Míra a výskyt symptomů se liší podle stupně závažnosti alergie.
 
Nespolehlivé testy?
Pravou potravinovou alergií podle odhadu trpí kolem 1,5 % dospělých a 5 - 7 % dětí. Pokud máte vy nebo váš lékař podezření na potravinovou alergii, existují v podstatě tři způsoby potvrzení nebo vyvrácení její diagnózy.
 
Nejméně často se používá takzvaný zátěžový test, kdy pacient pojídá zvyšující se množství problematické potraviny a v odborné ambulanci sledují reakce jeho organismu. Druhou možností jsou kožní testy, které byly ještě donedávna velmi frekventovanou metodou. Při nich se extrakt z potraviny (nebo přímo samotná potravina) aplikuje na kůži (případně se vpíchne pod kůži) a sleduje se opět pacientova reakce.
 
V poslední době ustupují kožní testy ve prospěch vyšetření specifických protilátek třídy IgE vůči určité potravině. Krevní testy mají oproti kožnímu vyšetření hned několik výhod. Jsou rychlé, pro pacienta pohodlnější a méně náročné. Na druhou stranu odborníci stále častěji upozorňují na to, že tyto testy nemusí být vždy spolehlivé.
 
V roce 2007 započal výzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v The Annals of Asthma, Allegy & Immunology. Z dlouhodobého zkoumání jednoznačně vyplynulo, že výsledky krevních testů v některých případech mohou nadhodnocovat, ale i podhodnocovat reakci imunitního systému. Studie zveřejněná v magazínu Pediatrics v roce 2003 dokonce uvádí, že pozitivní výsledek krevních testů koreluje se skutečnou potravinovou alergií v méně než polovině případů.
 
Nespolehlivost krevních testů je, podle odborníků, způsobena jejich neschopností rozlišovat podobné proteiny v různých potravinách. Například dítě alergické na ořechy může mít pozitivní i testy na výrobky ze sóji či fazole. Člověk s alergií na mléko může zase vykazovat falešně pozitivní výsledek na hovězí maso.
 
Alergie může zmizet
Velmi důležitým aspektem při určování potravinové alergie je skutečnost, zda člověk toleroval tu kterou potravinu už někdy v minulosti. V takovém případě není důvod ji z jídelníčku vylučovat, ačkoli krevní testy ukážou pozitivní výsledek.
 
I v případě, že organismus vykazuje zjevně alergickou reakci na určitou potravinu, odborníci doporučují, aby člověk po čase podstoupil znovu testy. Zejména u dětí totiž poměrně často potravinové alergie postupem času zmizí. Typické je to zejména pro alergie na mléko, vejce, sójové výrobky a obilniny.
 
Dokonce i sami lékaři uznávají, že některé z používaných metod mohou přispívat k mylné diagnóze potravinových alergií. Například American Academy of Asthma, Allergy and Immunology změnila nedávno svá doporučení rodičům, podle kterých by děti mladší tří let neměly jíst vejce, ořechy a mořské plody.
 
V roce 2008 se zase deset tisíc britských dětí podrobilo výzkumu, jehož výsledky vyšly v The Journal of Allergy and Clinical Immunology a při kterém se zjistilo, že konzumace ořechů v časném věku naopak snižuje riziko pozdější alergie.
 
Zdroj: iDNES.cz
 
Informace o jednotlivých alergenech viz A–Z slovník pro spotřebitele pod písmenem “A”.
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021