Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Alimentární nákazy v ČR – šetření a vykazování dat dle požadavků ECDC do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Alimentární nákazy v ČR – šetření a vykazování dat dle požadavků ECDC

Vydáno: 5.11.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Kritické zhodnocení situace v ČR. Výčet nedostatků při provádění a epidemiologických šetření a vykazování výsledků z těchto šetření.
Česká republika jako členská země Evropské unie je povinna vykazovat a hlásit zoonózy (alimentární nákazy) v systému TESSy (The European Surveillance System) do ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control, Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí) dle existující legislativy v oblasti lidských onemocnění (rozhodnutí 2119/98/EC). ECDC vydává každý rok výroční zprávu o výskytu infekčních onemocnění v EU. TESSy je systém pro sběr, analýzu a poskytování údajů zatím celkem 49 přenosných nemocí. Každá členská země jmenovala národní “contact points” pro surveillance (epidemiology a IT/data manažery), kteří jsou zodpovědní za poskytování dat (data submission). S tímto rozhodnutím je úzce spojena směrnice 2003/99/EC, která zavazuje členské státy monitorovat zoonózy a zoonotická agens v krmivech, zvířatech a potravinách potravinových řetězců a hlásit příslušná data Komisi EU. Vybraná data jsou poskytována Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který každoročně vydává výroční zprávu o situaci v oblasti zoonóz v EU. Roční zpráva EFSA současně obsahuje informace o alimentárních epidemiích a antimikrobiální rezistenci zoonotických agens ze zvířat a potravin a také informace o epidemiologických výskytech (epidemiích) v lidské populaci v souvislosti s onemocněním z potravin (směrnice 2003/99/EC). Tato směrnice dále stanovuje požadavky na epidemiologické šetření ohnisek choroby vyvolané původcem v potravinách, dle kterých šetření pokud možno zahrnuje přiměřené epidemiologické a mikrobiologické studie.
 
V květnu 2009 byl pořádán ve spolupráci ECDC a WHO ve Varšavě workshop věnovaný intersektoriální spolupráci v oblasti surveillance a šetření epidemií a prevenci onemocnění z potravin, který tématicky navazoval na šest předchozích setkání. Hlavní téma bylo vzdělávání odborníků z EU (epidemiologů, mikrobiologů, veterinářů a potravinářů) v oblasti šetření epidemií a prevence alimentárních nákaz zoonotického původu.
 
Z jednání vyplynulo:
 
– V České republice je v oblasti zoonóz s alimentární cestou přenosu potřeba vytvořit mezirezortní multidisciplinární tým odborníků, který by se koncepčně podílel na vytvoření funkčního systému sběru, výměny a analýzy informací (dat) na úrovni lokální i národní. Stávající spolupráce je nesystematická a neumožňuje důsledné a týmové šetření epidemií od pacienta přes potravinu až k původnímu zdroji infekce, tj. tak, jak to doporučují orgány EU (např. kontrolní mise EU –DG Sanco v roce 2008).
 
– Je nutné zlepšit systém hlášení onemocnění z potravin do ECDC a zčásti i do EFSA, stávající způsob neumožňuje propojit epidemiologická a mikrobiologická data k jednotlivým případům onemocnění a pružně je předávat do příslušných databází (evropské instituce požadují hlášení ve čtvrtletních intervalech).
 
– Metody provádění epidemiologických šetření v ČR neodpovídají moderní epidemiologické metodologii a to i přesto, že jsou v terénu odborníci, kteří také absolvovali různé mezinárodní kurzy včetně kurzů pořádaných ECDC (17 epidemiologů v ČR). Předmětem uvedených kurzů je šetření epidemií s využitím analytických epidemiologických metod k vztahu expozice a následků.
 
– V ČR nejsou při šetření epidemií dostatečně využívány moderní mikrobiologické typizační metody, umožňující na základě vhodných genetických markerů bakteriálních patogenů potvrdit nebo vyloučit klonální shodu. Jedná se o metody, které je potřeba v SZÚ zavést a bez kterých již není ve vyspělých státech možné uzavřít epidemiologické šetření.
 
Jde o výtah z článku uveřejněného ve zpravodaji SZÚ Praha.
 
Zdroj: Zprávy epidemiologie a mikrobiologie 18, 2009, č. 9, s. 287–290
Objednávka kopie článku
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018