Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Alveolární echinokokóza z lesních plodů do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
TZ SVS ČR > Zdroje ICBP - Archiv> TZ SVS ČR> Zdroje ICBP - Archiv
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Alveolární echinokokóza z lesních plodů

Vydáno: 16.6.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 16.6.2009.
Myjte si ruce i borůvky
Riziko sice není velké, ale vyloučit možnost nakažení člověka parazitem Echinoccocus multilocularis prostřednictvím některých lesních plodů prakticky nelze.
 
Echinoccocus multilocularis je malá tasemnice, jejímž hlavním hostitelem je liška, ale i pes a kočka. Mezihostitelem je myš (i ostatní drobní hlodavci). Člověk je nepravým hostitelem. Vajíčka opouštějící zažívací trakt hlavního hostitele ulpívají kdekoliv ve vnějším prostředí. Člověk se nejčastěji nakazí „infikovanou“ zeleninou, lesními plody, houbami nebo i přímo z vnějšího prostředí při nedodržování hygienických návyků. Vajíčka, která člověk pozře, se dostávají do zažívadel, zde se uvolní larvy, které se dostanou do krevního oběhu. Játra jsou prvním cílovým orgánem, v němž způsobují onemocnění „alveolární echinokokózu“. Z jater mohou být larvy rozneseny do dalších orgánů (i svalů a mozku). Dle toho také vypadá klinický obraz onemocnění člověka. Z infikovaných lidí onemocní 10 – 15 %, záleží na vnímavosti, stavu organismu a „infekční dávce“.
 
Výskyt tohoto parazita byl objeven asi před 40 lety, přičemž ještě před 20 lety byl u lišek výskyt ojedinělý. Lišek totiž přibývá, částečně i vlivem ozdravení od vztekliny, které bylo s ohledem na případné ohrožení lidí samozřejmě nezbytné. Lišek přibývá zejména v okolí měst, kde nacházejí dostatek potravy i úkrytu. A tak například v Německu, zejména v jižním Bavorsku (ale i ve Švýcarsku), je uváděno promoření echinokokózou u lišek až u 80 % populace. Největší riziko onemocnění člověka je tedy kolem velkých měst. Je zde nejvyšší koncentrace lišek, které hledají na skládkách potravu, a je zde i vysoká koncentrace mezihostitelů.
 
Základem prevence onemocnění člověka je hygiena, tj. mytí zeleniny, lesních plodů a samozřejmě rukou. Nekonzumovat lesní plody přímo utržené, v každém případě raději omýt tekoucí vodou, lépe však konzumovat tepelně ošetřené (min. 60 °C). K preventivním opatřením dále patří pravidelné hubení myší a pravidelné odčervování psů a koček, které požírají myši.
 
Podle švýcarských údajů onemocní zhruba dva lidé na milion obyvatel. V Německu je ročně hospitalizováno okolo 100 lidí na alveolární echinokokózu.
 
Do budoucna je možné uvažovat o odčervování lišek prostřednictvím speciálních návnad s účinným prostředkem. První zkušenosti mají právě v Německu a ve Švýcarsku. U cizopasníka působí účinná látka na jeho povrchovou blánu, kterou leptá, a na svalstvo, u něhož způsobuje křeče. Je možné, že i v ČR využije Státní veterinární správa německých zkušeností a půjdeme též touto cestou.
 
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018