Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Antioxidační potenciál zinku do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

Antioxidační potenciál zinku

Vydáno: 9.11.2002
Tisk článku
Zinek může působit jako antioxidant a včasný a přesný indikátor potřeby zinku v lidském organismu. Zdrojem zinku jsou především fazole, celozrnné výrobky, červené maso, mořské plody aj.
Výsledky nejnovějšího výzkumu prováděného pracovníky agentury ARS (Služba zemědělskému výzkumu) při americkém ministerstvu zemědělství a kalifornské univerzity v Berkeley ukázaly, že zinek – jedna z esenciálních minerálních látek, může v určitých případech chránit buňky lidského organismu před oxidativním poškozením. Antioxidační schopnosti zinku byly dosud  zmiňovány pouze sporadicky. Výzkumníci se domnívají, že zinek může chránit buněčné membrány červených krvinek před oxidačními účinky jiných minerálních látek, jako jsou měď nebo železo. Buněčné membrány udržují obsah buněk ve vymezeném prostoru a selektivně umožňují solím a dalším sloučeninám pronikat dovnitř nebo naopak ven. Výsledky naznačují, že stav buněčné membrány může být u konkrétních osob včasným a přesným indikátorem potřeby zinku. Výzkum rovněž potvrzuje důležitost trvalé konzumace dostatečného množství zinku z potravin jako jsou fazole, celozrnné potraviny, měkkýši, červené maso nebo drůbež s tmavým masem. Dvacetitýdenního experimentu se zúčastnilo osm dobrovolníků, zdravých mužů ve věku od 27 do 47 let. Strava, kterou dostávali, obsahovala pouze 4,6 mg zinku, což je množství doporučované Světovou zdravotnickou organizací. Prvních a posledních pět týdnů nadto dostávali želatinové kapsle, dodávající dalších 9,1 mg zinku denně. Během prostředních deseti týdnů experimentu byly kapsle se zinkem nahrazeny placebem, takže denní dávka představovala pouhých 4,6 mg zinku přijatých prostřednictvím denní stravy. Buněčné membrány červených krvinek byly u sledovaných mužů po deseti týdnech s omezeným příjmem zinku v porovnání s předchozím měřením mnohem křehčí. Tato změna buněčné membrány byla zaznamenána bez přítomnosti standardního indikátoru deficitu zinku. K posuzování pevnosti membrány bylo použito několik různých laboratorních metod, včetně postupu známého jako zkouška osmotické křehkosti/fragility. Výsledky výzkumu byly prezentovány na konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum stopových prvků v lidském organismu, která se konala v kanadském Quebecku.
http://www.ars.usda.gov/
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021