Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Arzén v rýžových nápojích do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Arzén v rýžových nápojích

Vydáno: 26.8.2009
Tisk článku
V rámci předběžné opatrnosti se doporučuje omezit konzumaci rýžových nápojů kvůli obsahu arzénu. V legislativě EU je As regulován jen v pitné vodě, limity pro jiné potraviny jsou stanoveny jen v národních předpisech.
Arzén je celosvětově nejrozšířenějším těžkým kovem vyskytujícím se v nepatrných množstvích jako arzenit a arzenát v půdě, vodách rostlinách a živočiších. Anorganická forma je považovaná za karcinogenní vzhledem k škodlivému účinku na DNA. Zatímco pro olovo, kadmium a rtuť jsou v řadě potravin stanoveny legislativní limity EU, pro arzén existuje limit jen pro vodu (10 μg/l). Vedle toho jsou stanovena kritéria čistoty  pro doplňky stravy. Pro ostatní potraviny jsou v některých zemích stanoveny limity v národních předpisech.
Plodinou, u níž hrozí vyšší obsah arzénu je rýže, která je během pěstování zaplavována vodou, která bývá v produkčních oblastech často značně kontaminovaná arzénem. Dříve používaná povrchová voda byla v oblastech jako Bangladéš nahrazena spodní vodou, která sice není kontaminovaná mikrobiologicky, ale chemicky (kolem 50 μg As/l, což je pětinásobek hodnoty stanovené pro vodu v EU a WHO). Arzén bývá prokazován ve většině částí rostliny, ale semena mívají nižší obsah. Přesto se stává, že je zvýšené množství arzénu nalezeno v rýžových nápojích (i když ve velmi nízkých koncentracích), které se používají jako náhrada mléka u malých dětí. Britský Úřad pro potravinové standardy (FSA) proto doporučuje omezit konzumaci takových nápojů, a to nejvíce u malých dětí s ohledem na jejich nižší váhu. Přitom však FSA prohlašuje, že nehrozí akutní nebezpečí otravy, protože není překračován britský  limit 1 mg/kg pro potraviny obecně nebo 0,1 mg/kg pro nealkoholické nápoje, ale jde o předběžnou opatrnost. (V ČR stanovuje vyhláška 305/2004 rovněž limit 0,1 mg/kg nápoje.)
Zjištěná množství v rýžových nápojích se v r. 2009 pohybovala mezi 0,010 a 0,034 mg/kg, přičemž asi polovinu tvoří anorganický arzén.
K dalším potenciálně rizikovým produktům z hlediska arzénu patří např. doplňky stravy (častá položka v hlášení RASFF), kuřecí maso (sloučeniny arzénu používané mimo EU jako stimulátory růstu) a mořské řasy a živočichové.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 8, s. 520-521

Další informace:
Arsen v kuřatech
Nález arzenu v drůbežích výrobcích (USA, 2006)
Odstraňování arsenu z pitné vody
Varování FSA před arsenem z řas
Limity pro arzén v dětské výživě
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021