Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Aspergillus a aspergilóza do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Akce zahraniční > Akce - Archiv> Akce zahraniční> Akce - Archiv

Aspergillus a aspergilóza

Vydáno: 27.1.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Toxiny plísně Aspergillus. Využití plísně Aspergillus k produkci aditiv do živočišných krmiv. 4. konference o aspergilóze.
Plísně rodu Aspergillus, které produkují aflatoxiny, jsou v přírodě běžné a široce rozšířené. Mohou kolonizovat a kontaminovat obilí před sklizní i při skladování. Plodiny jsou zvláště náchylné k infekci způsobené plísněmi Aspergillus, a to při dlouhé expozici vysoké vlhkosti nebo při poškození, která způsobují extrémní podmínky, například sucho, kdy vstupní bariéry pro infekci jsou sníženy.
 
Přirozeným místem výskytu plísní Aspergillus je půda, rozkládající se vegetace, seno a zrní podléhající mikrobiálnímu rozkladu. Plísně napadají všechny druhy organických substrátů, kdykoli jsou příznivé podmínky pro jejich růst. Mezi takové podmínky patří vysoká vlhkost (nejméně 7 %) a vyšší teplota.
 
Mezi plodiny, které jsou často napadeny plísněmi Aspergillus, patří cereálie (např. kukuřice, čirok, rýže, pšenice), olejniny (např. podzemnice, sojové boby, slunečnice, bavlna), koření (např. chilli papričky, pepř černý, koriandr, kurkuma, zázvor) a ořechy (např. mandle, pistácie, vlašský ořech, kokos, para-ořech).
 
Toxin lze často najít v mléce zvířat, která byla krmena kontaminovanou potravou.
Přehled sekundárních metabolitů a mykotoxinů plísně Aspergillus.
 
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) posuzoval bezpečnost (zdravotní nezávadnost) řady přípravků (aditiv do živočišných krmiv), které jsou fermentačními produkty nepatogenních kmenů Aspergillus oryzae (např. Amaferm, Ronozyme®) a Aspergillus niger (např. Natuphos® , Endofeed, glukosamin).
 
V roce 2006 EFSA stanovil tolerovatelný týdenní příjem (TWI) ochratoxinu A (OTA) – mykotoxinu, který přirozeně produkují určité plísně, např. Penicillium a Aspergillus – a to ve výši 120 ng/kg tělesné hmotnosti. Na základě údajů, které byly v té době k dispozici, byl týdenní příjem OTA u obecné populace v rozmezí 15–60 ng/kg tělesné hmotnosti, tj. značně pod limitem bezpečného příjmu. Více informací o práci EFSA zaměřené na aflatoxiny.
 
Enzym alfa-amyláza z Aspergillus oryzae se používá jako potravinářské aditivum (Komise Codex Alimentarius).
 
Aspergillus způsobuje onemocnění aspergilózu.
 
Ve dnech 4.–6.2.2010 se uskuteční v Římě (Itálie) již 4. konference věnovaná problematice aspergilózy. Konference se koná ve dvouletých intervalech od roku 2004 (San Francisco, Athény, Miami).
 
Zdroj: The Allergome e-Newsletter (leden 2010), Wikipedia
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021