Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Trichinelóza

Trichinelóza patří mezi bolestivá onemocnění a představuje jedno z nejobávanějších lidských utrpení. V případě těžké infekce (2 % případů) může být i smrtelné. V České republice se vyskytuje jen ojediněle, nejvyšší výskyt byl hlášen v r. 1985 – 7 případů (z toho 5 po konzumu klobás z domácí zabijačky - vepř byl nakrmen zbytky z divočáka). K posledním úmrtím na trichinelózu došlo u  nás  v  50.  letech 20. století.

Příčinou onemocnění je parazit Trichinella spiralis (svalovec stočený). Onemocnění není nakažlivé. Lidé onemocní po konzumaci syrového nebo nedostatečně uvařeného masa, zvláště vepřového, které obsahuje cysty červů T. spiralis.
Trichinelosis
a = svalovec nezapouzdřený ve svalu, b = obalený v pouzdře.

K přenosu může docházet také po požití výrobků, označovaných za výrobky z hovězího masa, např. hamburgerů, do kterých bylo úmyslně nebo omylem přidáno vepřové maso. Dříve bylo z hlediska onemocnění trichinelózou rizikové vepřové maso, v současnosti mohou být rizikové výrobky a maso z divočáků. U prasat domácích v ČR se parazit dlouhodobě nevyskytuje. (Z domácích zvířat parazituje svalovec nejvíce u prasat, psů, koček a koní. Z divokých zvířat jsou to především divoká prasata, drobní hlodavci, lišky, nutrie, tchoři, jezevci, vlci a medvědi.)

Příznaky onemocnění u lidí jsou velmi různorodé a závisí na množství pozřených larev. U mnohých lehkých infekcí hostitel žádné podezřelé příznaky nepozoruje. Pokud je infekční dávka vysoká, mohou (ale nemusí) se v průběhu 24-48 h objevit příznaky „pokaženého žaludku“, zvracení, průjem aj. Symptomy charakteristicky spojené s trichinelózou se vyskytují v období migrace a opouzdřování původce onemocnění. To začíná tak týden po infekci a může pokračovat měsíc i déle. Když tisíce mladých trichín putují po těle, objevují se bolesti svalů, zvýšená teplota, bolesti hlavy a celková vyčerpanost. Když se larvy dostanou do svalů, objevují se otoky tváře a jiných částí těla, bolesti očí, krevní výrony, horečka a dýchací potíže. U těžkých průběhů onemocnění dochází ke znehybnění svalů i poruchám mozku (např. delirium, kóma).

Stanovit diagnózu trichinelózy u člověka je často velmi těžké, protože příznaky nemusí být přítomné v časných fázích onemocnění a ty, které se projeví, mohou simulovat jiná onemocnění. Zažívací příznaky na počátku onemocnění, pokud se vyskytují, se u jednotlivého pacienta nerozpoznají. Podezření vzniká až po vyšetření více pacientů, kteří mají podobné onemocnění po požití syrového nebo nedostatečně uvařeného masa a masných výrobků. Diagnóza je kromě zhodnocení klinických příznaků založena na sérologických testech, vysoké eosinofilii (zvýšeném počtu určitého typu bílých krvinek v krvi) a svalové biopsii pozitivní od desátého dne po infekci, často ale až čtvrtý nebo pátý týden po infekci.

K nejdůležitějším preventivním opatřením je provádění kontroly masa na jatkách a používání takových technologických postupů, které vedou k likvidaci parazita. Nejlepším způsobem prevence je likvidovat všechny možné zdroje infekce. Všechny potraviny, které jsou zkrmovány prasaty, musí být řádně převařené po dobu min 30 min. Prasata by neměla konzumovat mrtvá zvířata. Přísná sanitace a dezinfekce napomáhá eliminovat možné zdroje infekce.

V České republice jsou povinně na přítomnost cizopasníka vyšetřována všechna ulovená divoká prasata i porážená prasata domácí. V roce 2015 bylo vyšetřeno 185 000 divokých prasat. Z toho pozitivním nálezem skončila vyšetření dvou vzorků na Frýdecko-Místecku. Od roku 2014 je prováděn také monitoring výskytu obdobného parazita u volně žijících lišek. V jeho rámci bylo v roce 2015 vyšetřeno přes 2 500 ulovených, uhynulých či utracených lišek. Cizopasník byl zjištěn u čtyř z nich. Od začátku roku 2016 se rozšířila povinnost uživatelů honitby související s vyšetřováním ulovených divokých prasat na přítomnost cizopasníka svalovce. Společně se vzorky svaloviny, které se povinně zasílaly k vyšetření v minulosti, se musí od 1. ledna 2016 k vyšetření zasílat také „pírko“ neboli ocásek uloveného kusu. Pro české myslivce je vyšetření ulovených prasat divokých na přítomnost trichinel zdarma, hrazeno Státní veterinární správou. (mch, ber)

Odkazy:
Trichinelóza – aktuální problém u divokých prasat (http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=4555),  
Trichinelóza - nový výskyt svalovce stočeného (Trichinella spiralis) na našem území (http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr0801/trichi.htm),  
Fašiangy so svalovcom Safari v tele (http://www.inzine.sk/article.asp?art=9080),  
http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2016_veterinarni-prohlidka-odhalila-parazita.html,
https://www.svscr.cz/v-ceske-republice-byl-po-pul-roce-zjisten-vyskyt-nebezpecneho-parazita-u-divocaka/.

Související články z portálu Bezpečnosti potravin

V České republice byl po půl roce zjištěn výskyt nebezpečného parazita u divočáka (1.8.2019)
Prase divoké ulovené na Frýdlantsku obsahovalo nebezpečného parazita svalovce (8.1.2019)
Co s ulovenými divokými prasaty? (15.1.2015)
Pozor na divočáky… (21.10.2013)
Po čase opět trichinelózní divočák (15.7.2013)
Zpráva EFSA a ECDC o zoonózách za rok 2011 (10.4.2013)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111