Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Falšování

Falšování potravin obvykle neznamená, že by byla porušena zdravotní nezávadnost potraviny, ale poškozuje to spotřebitele, pokud jde o kvalitu a cenu výrobku (viz Klamání spotřebitele). Je ošizena surovina nebo výrobní postup nebo je výrobek z vypočítavosti lákavě, ale nesprávně označen (klamavé označování potravin).
Mezi hlavní způsoby falšování patří:
- úplná nebo částečná náhrada drahé suroviny za levnější (např. náhrada dražších druhů ovoce v potravinách a nápojích levnějšími, přídavky jiných olejů do olivového nebo slunečnicového, přídavek kávovin a jiných rostlinných složek do 100% instantní kávy, přídavek škrobů do kakaa, přídavek škrobových sirupů nebo třtinového cukru do medu, přídavek syntetického a surového lihu do lihovin, ředění burčáku vodou). Při tomto způsobu falšování dochází ke snížení vyhláškoustanoveného nebo deklarovaného minimálního podílu suroviny (např. nedodržení podílu masa v masných výrobcích, podílu rajčatové složky v kečupech, ovocného podílu v marmeládách, 100% obsahu šťáv v džusech - tzn. v ovocných šťávách, čajového extraktu v instantních čajích a nápojích, mléčného tuku ve zmrzlinách a směsných tucích, vajec ve vaječných těstovinách, vaječných žloutků v likérech s obsahem vajec),
- použití jiné než deklarované nebo povolené technologie (např. vydávání obyčejného oleje za panenský – lisovaný zastudena, nedodržení předepsaného způsobu staření destilátů)
- uvedení jiného místa původu (především u vín)
- zneužití známé značky buď přímo nebo tak, že to známou značku připomíná(obal, etiketa, název nebo barevné provedení připomínající známou značku).
Někdy se falšování maskuje určitou látkou, která výjimečně může být i škodlivá (např. anilin v řepkovém oleji, dietylenglykol ve víně), pak se ovšem potravina stává zdravotně závadnou.
Někdy může být dražší složka potraviny nahrazena alergenní složkou, a pak je ohrožen zdravotní stav alergiků (např. nedeklarovaná přítomnost mléka v sojovém nápoji, nedeklarovaná přítomnost arašídů v mražených krémech či čokoládě).
K falšování dochází spíše u dražších (luxusních) potravin a dále u potravin prodávaných ve velkém množství.
Opatření
Spotřebitel většinou nemá možnost falšování spolehlivě rozpoznat. Jen někdy je to možno odhadnout podle senzorických vlastností. Proto musí být pro kontrolu pravosti (autenticity) použity laboratorní analytické postupy. Tato kontrola je jednou z priorit kontrolních orgánů (SZPI a SVS). Zaměřuje se jak na ověření pravosti a 100% podílu, tak na ověření minimálního podílu (stanoveného předpisem nebo deklarovaného) a na správnost označování a balení.
Za falšování není legislativou považováno nedodržování deklarované nebo předepsané hmotnosti nebo objemu v balení. Jedná se o další parametr, který je kontrolními orgány (ČOI) rovněž posuzován a postihován. (sk)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111