Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Aristolochová kyselina

V průběhu 90. let bylo zaznamenáno v řadě evropských zemí (Belgie, Francie, Německo, Velká Británie, Španělsko), dále i v Číně, Japonsku, a dalších zemích Asie, v Austrálii a USA několik desítek případů vážného poškození ledvin u žen, které konzumovaly v rámci různých programů na hubnutí bylinné preparáty obsahující aristolochovou kyselinu (AA). Toto poškození ledvin bylo také pojmenováno jako tzv. CHN (Chinese herbs nephropathy), nefropatie po konzumaci čínských bylin.

Aristolochová kyselina (AA) je směs strukturálně podobných nitrofenanthren karboxylových kyselin (v současné době je jich známo čtrnáct), přičemž aristolochová kyselina se v zásadě skládá ze směsi dvou metabolitů AAI a AAII. Tato kyselina se vyskytuje v rostlinách z čeledi Aristolochiaceae (podražcovité) zahrnující kolem 500 rostlin. AA je obsažena především v rostlinách patřících do rodu Aristolochia (podražec) nebo Asarum (kopytník), může však být přítomna i v jiných bylinách. Hladiny AA v bylinách se pohybují ve stovkách až tisících mg/kg a ve výrobcích pro hubnutí od jednotek po stovky mg/kg.

Aristolochová kyselina byla navíc často spojována s uroteliálnimi malignitami a v roce 2002 byla Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace klasifikována jako lidský karcinogen třídy I.

Na Balkánu byla expozice AA daná do souvislosti s tzv. Balkánskou endemickou nefropatií, ke které dochází po konzumaci potravin vyrobených z mouky pocházející ze zrn kontaminovaných semeny rostlin z čeledi Aristolochiaceae (podražcovité), která hojně rostou na polích s pšenicí.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) provedl analýzu vybraných bylinných preparátů na trhu a zjistil, že se pomocí byliny Aristolochia serpentaria (někdy nazývané Virginia snakeroot) pravděpodobně nahrazují některé jiné byliny deklarované na obalu výrobků jako Stephania tetranda, Clematis armandi, Akebia extrakt.

Na základě těchto zjištění byl vydán v USA, Belgii, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, Německu a v dalších zemích zákaz prodeje výrobků obsahujících bylinu Aristolochia nebo byliny, které lze touto bylinou nahradit.

V ČR zakazuje používání bylin obsahujících AA v doplňcích stravy vyhláška 58/2018 Sb., příloha č. 2.
(kvas, akt. 2020)

 

Zdroje:
Arlt V. M., Stiborova M., Schmeiser H. H. (2002). Aristolochic acid as a problable human cancer hazard in herbal remedies: a review. Mutagenesis. 17, 265-277; Broe M. E. (2012). Chinese herbs neprophathy and Balkan endemic nephrophaty: toward a single entity, aristolochic acid neprophathy. Kidney International. 81, 513-515;
Cosyns J. P. (2003). Aristolochic acid and ´Chinese herbs nephropathy´: a review of the evidence to date. Drug Safety. 26, 33-48;
Han J., Xian Z. et al. (2019). Systematic overview of aristolochic acid: nephrotoxicity, carcinogenity, and underlying mechanism. Frontiers in Pharmacology. 10.648;
Jadod I., Decleves A. E. et al. (2017). An integrated view of aristolochic acid nephropathy: Update of the literature. International Journal of Molecular Sciences. 18:297;
Meyer M. M., Chen T. P., Bennett W. M. (2000). Chinese herb nephropathy. Proceedings (Baylor University. Medical Center). 13, 334-337;
Vyhláška č. 58/2018 Sb. o doplňcích stravy a složení potravin;
Yang H. Y., Chen P. C., Wang J. D. (2014). Chinese herbs containig aristolochic acid associated with renal failure and urothelial carcinoma: A review from epidemiological observations to casual inference. BioMed Research International. Article ID 569325;
Yang B., Xie Y. et al. (2018). Nephrotoxicity and Chinese herbal medicine. Clinical Journal of the AMerican Society of Nephrology. 13, 1605-1611.

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111