Škrkavka dětská

Člověk se nakazí zanesením infekčních vajíček do úst špinavými prsty, kontaminovanou potravou nebo vodou.

Škrkavka dětská je rozšířena kosmopolitně. Je specifická pro člověka a jen zcela výjimečně se jí mohou nakazit též prase, pes, kočka a ovce. Morfologicky nejpodobnější škrkavce lidské je škrkavka prasečí (Ascaris suum); jejich vajíčka nelze navzájem odlišit. Vajíčka škrkavky opouštějící lidské tělo ve stolici nejsou zcela vyvinutá a nejsou infekční (je tudíž nemožná autoinfekce). Vývoj z  larválního stadia trvá 10-14 dní na stinných místech v půdě dobře zadržující vlhkost, za optimální teploty 28-33 °C, vlhkosti okolo 80 % a za přítomnosti kyslíku. Při nižších teplotách je vývoj mnohem pomalejší (45-55 dní při 16-18 °C) a při asi 8-12 °C se zastavuje. Vajíčka obsahující infekční larvu mohou v mírném klimatickém pásu přežít až 6 let, v teplých suchých oblastech pouze několik dní. Rozbahněná půda v okolí lidských sídlišť bez kanalizace obsahuje obrovské množství vajíček a zejména děti hrající si na zemi se mohou snadno nakazit. Kontaminovaná půda a vajíčka mohou být rovněž roznášena na větší vzdálenosti, a to hlavně vodou a větrem, případně i lidmi a zvířaty. Po infikování kontaminovanou potravou či vodou nebo špinavými prsty se v tenkém střevě se z vajíček uvolní larvy, které přes střevní stěnu pronikají do krevního a lymfatického oběhu, odtud do jater,srdce a plic, z plicních kapilár do plicních sklípků, odtud do průdušek, průdušnice a jícnu, a po spolknutí opět do tenkého střeva, kde se postupně vyvíjejí v dospělé jedince. Ti se zde živí především natrávenou potravou, výjimečně snad i krví a tkáňovým mokem. Červi přežívají v lidském těle asi rok, přičemž každá ze samiček vyprodukuje denně okolo 240 000 vajíček.

(old)