Fytosteroly neboli rostlinné steroly jsou lipofilní přirozeně se vyskytující sloučeniny. Strukturálně se podobají cholesterolu, od kterého se liší postranním uspořádáním řetězce na 24. atomu uhlíku (C24).
Mezi hlavní fytosteroly patří: b-sitosterol, kampesterol, stigmasterol a avenasterol. Řepkový olej obsahuje malé množství brassikasterolu. Jiné fytosteroly jsou tzv. stanoly (rostlinné stanoly neboli fytostanoly). Jde o nasycené fytosteroly, které jsou v přírodě méně rozšířené. Lze je vyrábět 5-a hydrogenací odpovídajících fytosterolů (např. sitostanol a kampestanol).
Steroly se v rostlinách vyskytují ve volné formě nebo esterifikované k mastným kyselinám nebo jako sterylglykosidy. Ve stravě západního charakteru je obsaženo podobné množství rostlinných sterolů jako dietetického cholesterolu (150–400 mg/den). Strava vegetariánů obsahuje asi o 50 % vyšší množství fytosterolů.
Hlavním dietetickým zdrojem rostlinných sterolů jsou rostlinné oleje, např. kukuřičný, slunečnicový, sójový a řepkový. Fytosteroly se v těle člověka nesyntetizují a získávají se výhradně ze stravy.
Je prokázáno, že zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi představuje rizikový faktor pro vývoj koronárního onemocnění srdce (CHD) a jiných onemocnění souvisejících s aterosklerózou. Snižování hladin cholesterolu v krvi přímo souvisí se snížením rizika CHD. Zjistilo se, že fytosteroly, které jsou přirozeně obsaženy v komerčním kukuřičném oleji, významně snižují u člověka absorpci cholesterolu. Tuto schopnost mají v určité míře i ostatní přirozeně se vyskytující rostlinné steroly, avšak pro účinné snížení cholesterolu je zapotřebí vyšších dávek.
Prvním potravinářským výrobkem obohaceným o fytosteroly se stal margarin (Benecol, 1995). Následně se zjistilo, že větší schopnost snižovat koncentraci cholesterolu v krvi mají stanoly, přičemž množství stanolů, které se absorbuje ze střev, je velmi nízké. Postupně se zvýšil počet potravin obohacovaných o rostlinné steroly (smetanový sýr, majonéza, salátové zálivky, jogurty aj.). Esterifikací fytosterolů s mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem se zvyšuje jejich rozpustnost v tucích a usnadňuje se jejich přidávání do potravin.
Zjistilo se, že konzumace vysokých dávek rostlinných sterolů významně snižuje hladiny karotenoidů v krvi a v menší míře ostatních esenciálních nutrientů rozpustných v tuku. Tento problém je třeba brát do úvahy v souvislosti s tendencí potravinářského průmyslu obohacovat rostlinnými steroly řadu potravinářských výrobků.
Při denním příjmu rostlinných sterolů v množství 1–3 g se snižuje hladina LDL-cholesterolu asi o 5–15 % u různých skupin populace. Vyšší příjem fytosterolů (nad 1–3 g/den) se neprojevuje dalším vlivem na hladiny cholesterolu.
Rostlinné steroly a stanoly narušují absorpci karotenoidů. Ostatní vitaminy rozpustné v tuku, např. vitamin E jsou také ovlivňovány, avšak v menší míře než b-karoten. Zjistilo se, že po jednoroční konzumaci obohaceného margarinu dodávajícího 3 g fytosterolů ze den se hladina b-karotenu v krvi snižuje o 33 %. To má vážné důsledky v situacích, kdy jsou kladeny vyšší požadavky na b-karoten jako prekurzor vitaminu A (těhotné a kojící ženy, děti).
Obecně se má zato, že dávky b-karotenu z ovoce a zeleniny ve výši až 10 mg/den vedou k významnému zvýšení koncentrace b-karotenu v séru a mají pozitivní vliv na zdraví. SCF proto doporučuje, aby se při dlouhodobé konzumaci potravin obohacených o fytosteroly přijímaly také ty druhy ovoce a zeleniny, které jsou bohaté na b-karoten a ostatní nutrienty rozpustné v tuku.
Pro spotřebitele z toho vyplývá:
* Příjem fytosterolů nad 3 g za den by se měl vyloučit.
* Osoby, které užívají léky na snižování cholesterolu, by měly konzumovat potraviny s přidanými fytosteroly pouze pod dohledem lékaře.
(kvas)