Fytosteroly

Fytosteroly neboli rostlinné steroly jsou lipofilní přirozeně se vyskytující sloučeniny. Strukturálně se podobají cholesterolu, od kterého se liší postranním uspořádáním řetězce na 24. atomu uhlíku (C24).

Mezi hlavní fytosteroly patří: b-sitosterol, kampesterol, stigmasterol a avenasterol. Řepkový olej obsahuje malé množství brassikasterolu. Jiné fytosteroly jsou tzv. stanoly (rostlinné stanoly neboli fytostanoly). Jde o nasycené fytosteroly, které jsou v přírodě méně rozšířené. Lze je vyrábět 5-a hydrogenací odpovídajících fytosterolů (např. sitostanol a kampestanol).

Steroly se v rostlinách vyskytují ve volné formě nebo esterifikované k mastným kyselinám nebo jako sterylglykosidy. Ve stravě západního charakteru je obsaženo podobné množství rostlinných sterolů jako dietetického cholesterolu (150–400 mg/den). Strava vegetariánů obsahuje asi o 50 % vyšší množství fytosterolů.

Hlavním dietetickým zdrojem rostlinných sterolů jsou rostlinné oleje, např. kukuřičný, slunečnicový, sójový a řepkový. Fytosteroly se v těle člověka nesyntetizují a získávají se výhradně ze stravy.

Je prokázáno, že zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi představuje rizikový faktor pro vývoj koronárního onemocnění srdce (CHD) a jiných onemocnění souvisejících s aterosklerózou. Snižování hladin cholesterolu v krvi přímo souvisí se snížením rizika CHD. Zjistilo se, že fytosteroly, které jsou přirozeně obsaženy v komerčním kukuřičném oleji, významně snižují u člověka absorpci cholesterolu. Tuto schopnost mají v určité míře i ostatní přirozeně se vyskytující rostlinné steroly, avšak pro účinné snížení cholesterolu je zapotřebí vyšších dávek.

Prvním potravinářským výrobkem obohaceným o fytosteroly se stal margarin (Benecol, 1995). Následně se zjistilo, že větší schopnost snižovat koncentraci cholesterolu v krvi mají stanoly, přičemž množství stanolů, které se absorbuje ze střev, je velmi nízké. Postupně se zvýšil počet potravin obohacovaných o rostlinné steroly (smetanový sýr, majonéza, salátové zálivky, jogurty aj.). Esterifikací fytosterolů s mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem se zvyšuje jejich rozpustnost v tucích a usnadňuje se jejich přidávání do potravin.

Zjistilo se, že konzumace vysokých dávek rostlinných sterolů významně snižuje hladiny karotenoidů v krvi a v menší míře ostatních esenciálních nutrientů rozpustných v tuku. Tento problém je třeba brát do úvahy v souvislosti s tendencí potravinářského průmyslu obohacovat rostlinnými steroly řadu potravinářských výrobků.

Při denním příjmu rostlinných sterolů v množství 1–3 g se snižuje hladina LDL-cholesterolu asi o 5–15 % u různých skupin populace. Vyšší příjem fytosterolů (nad 1–3 g/den) se neprojevuje dalším vlivem na hladiny cholesterolu.

Rostlinné steroly a stanoly narušují absorpci karotenoidů. Ostatní vitaminy rozpustné v tuku, např. vitamin E jsou také ovlivňovány, avšak v menší míře než b-karoten. Zjistilo se, že po jednoroční konzumaci obohaceného margarinu dodávajícího 3 g fytosterolů ze den se hladina b-karotenu v krvi snižuje o 33 %. To má vážné důsledky v situacích, kdy jsou kladeny vyšší požadavky na b-karoten jako prekurzor vitaminu A (těhotné a kojící ženy, děti).

Obecně se má zato, že dávky b-karotenu z ovoce a zeleniny ve výši až 10 mg/den vedou k významnému zvýšení koncentrace b-karotenu v séru a mají pozitivní vliv na zdraví. SCF proto doporučuje, aby se při dlouhodobé konzumaci potravin obohacených o fytosteroly přijímaly také ty druhy ovoce a zeleniny, které jsou bohaté na b-karoten a ostatní nutrienty rozpustné v tuku.

Pro spotřebitele z toho vyplývá:

* Příjem fytosterolů nad 3 g za den by se měl vyloučit.

* Osoby, které užívají léky na snižování cholesterolu, by měly konzumovat potraviny s přidanými fytosteroly pouze pod dohledem lékaře. (kvas)