Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Probiotika

Probiotika se definují jako živé mikrobiální potravinářské přísady, které mají prospěšný vliv na zdraví člověka. Koncepci probiotik vytvořil na přelomu 20. století nositel Nobelovy ceny ruský vědec Elie Metchnikoff, který se domníval, že dlouhý život bulharských rolníků lze přisuzovat tomu, že konzumují fermentované mléčné výrobky.

Účinnost probiotik se prověřovala v mnoha studiích, přičemž uváděný zdravotní prospěch probiotik nebyl v řadě případů dostatečně prokázán. Komerční využití probiotik stále pokračuje, nejsou informace o negativních účincích, které by představovaly riziko pro spotřebitele.

Přesvědčivý důkaz o účinku probiotik existuje pro dvě oblasti:
* protiprůjmové působení,
* zlepšení trávení laktózy u osob s intolerancí laktózy.

Pro další uváděné oblasti působení probiotik jako je:
* vliv na snižování vysokého krevního tlaku,
* snižování cholesterolu,
* pozitivní vliv na močové a pohlavní orgány,
* inhibice Helicobacter pylori,
* zvýšení imunity

není dostatek nezvratných důkazů. Ačkoliv dosavadní výsledky ukazují na příznivé účinky probiotik, je třeba v těchto případech získávat další důkazy. Antikancerogenní aktivita probiotik byla prokázána in vitro a v modelech na zvířatech, chybí však epidemiologické studie, které by potvrdily, že pravidelná konzumace probiotických bakterií přináší zdravotní prospěch. Epidemiologický důkaz o prospěchu probiotik byl mohly přinést studie ze zemí, kde se probiotické potraviny konzumují již dlouhou dobu ve velkém rozsahu (např. Japonsko). Nejvíce studované a nejvíce používané probiotické bakterie v komerčních výrobcích jsou četné bakterie z rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Probiotické účinky byly zjištěny i u jedné kvasinky – Saccharomyces boulardii.

Probiotika jsou živé bakterie a jako takové jsou značně nestabilní. Dříve, než se dostanou na místo určení, tj. do našich střev, umírají během výroby potravin nebo během uchovávání (shelf life) nebo vlivem kyselého prostředí v žaludku.
Problémy spojené s přidáváním probiotik do potravin a nápojů pomáhá řešit 4. generace probiotik, která je již na trhu. V tabulce je zachycen pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti probiotik.

Tabulka: Vývoj probiotik 

Generace
Popis probiotika
1.
Obnažené (nepotažené) bakterie: výborně se kultivují, je však nepravděpodobné, aby zůstaly živé a působily jako probiotika
2.
“Enteric coated”: jde o speciální potahování, aplikuje se na tablety a tvrdé kapsle, které zamezuje uvolňování a absorpci obsahu dříve, než se dostanou do střev; uvedená probiotika nelze přidávat do potravin
3.
Mikrozapouzdřené (micro-encapsulated) bakterie: často mají nerovnoměrnou vrstvu potahu, dochází k problémům s jejich uvolňováním ve střevech ve správný okamžik
4.
Bakterie s dvojitým potahem (double-coated): potah na bázi bílkoviny a polysacharidu zajišťuje zvýšenou stabilitu; jsou vhodné pro potraviny

 
Výhody 4. generace probiotik:
* širší oblast použití,
* vyšší stabilita a odolnost vůči teplu při výrobě,
* vynikající stabilita během skladování a distribuce,
* garantovaný počet živých buněk během uchovávání výrobku (shelf life),
* zvýšená odolnost k žaludečním a žlučovým kyselinám,
* zvýšená přilnavost k mukózní membráně střev.

Existují určité dohady, zda lze jogurtové startovací kultury považovat za probiotika. Tyto kultury nejsou příliš odolné vůči podmínkám, které existují v žaludku a tenkém střevu a obecně se jich do trávicího traktu v živém stavu velké množství nedostane. Nemohou proto zprostředkovávat některé probiotické účinky. Uvedené startovací bakterie však zlepšují trávení laktózy u osob, které nemají dostatek enzymu laktáza a mají určitý vliv na zvýšení imunity. Často se proto uvádí, že mají probiotický účinek. (kvas)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111