Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Námel

V poslední době se námel začíná opět intenzivněji vyskytovat a musí se odstraňovat s vynaložením značných nákladů. Výskytu lze zabránit kombinací pěstitelských opatření – vhodnou odrůdou, termínem setí a velikostí výsevku. Námel, který způsobuje parazitující houba paličkovice nachová (Claviceps purpurea), patří k nejstarším chorobám obilovin. Námel (Secale cornutum ) je přezimující stadium této houby, které se může vytvářet v klasech místo zrn u téměř 400 druhů trav včetně obilovin. Obsahuje látky toxické pro lidský organismus– námelové alkaloidy s halucinogenními účinky. Základní stavební jednotku všech námelových alkaloidů je kyselina lysergová. V klasu se místo zrna vytvářejí velká černá nebo temně fialová sklerocia, námel, což je stádium ve kterém houba přezimuje. Při dozrávání vypadávají sklerocia z klasu na zem a tam přezimují. Na jaře na nich vyrůstají oranžové paličky složené z dlouhé tenké stopky a kulovité hlavičky - stroma, které obsahuje drobné plodničky, uvnitř kterých jsou vřecka s vláknitými výtrusy. V době kvetení obilí jsou otvory plodniček výtrusy vymršťovány a unášeny větrem a dostávají se do kvetoucích klasů. Tam výtrusy vyklíčí v mycelium, které proniká do spodní části napadeného klásku, prorůstá ho a za čtyři dny po napadení obilí se na povrchu semeníků vytváří podhoubí houby, na kterém se odškrcují drobné, oválné, bezbarvé výtrusy. Současně houba vylučuje na povrchu semeníků sladkou šťávu lákající hmyz, který na povrchu těla roznáší konidie na jiné semeníky a rozšiřuje nákazu. Toto konidiové stádium je známé pod jménem Sphacelia segetum. Později se ze semeníku vytvoří černá nebo temně fialová sklerocia - námel a vývojový cyklus se opakuje. Námel se nejčastěji vyskytuje na žitě (méně často jsou hostiteli ječmen, oves a pšenice) rostoucím na nížinné, vlhké a zastíněné půdě, zvláště pokud jde o půdu nově obdělávanou. Výskyt námele se zvyšuje především chladnými zimami, následovanými chladným a vlhkým růstovým obdobím. Velikost námele se může pohybovat od několika milimetrů do 6 cm, přičemž u žita má spíše protáhlý tvar, zatímco u pšenice nebo ječmene je kratší, kulovitý. Požití námelu způsobuje u člověka křeče, mdloby, ergotismus (otravu námelem). Ve světě jsou obiloviny sloužící k výživě lidí limitovány z hlediska obsahu námelu. Kupř. v Indii jsou pro výskyt námelu v obilovinách vytvořena regulační opatření a je navržen limit 0,01 % (1 námel na 10 000 zrn). V některých zemích se toleruje výskyt námelu v zrninách od 0,1–0,15 %. Podle jiných zdrojů působí toxicky již 0,1–0,2 % obsahu námelu v potravinách nebo krmivech. V USA jsou obiloviny kontrolovány Ministerstvem zemědělství, které klasifikuje zrniny na dvě skupiny, s námelem (do 0,3 %) a bez námelu. Zrniny, které se mají použít jako potravina, musí být důkladně přečištěny vzduchovou separací. U nás byla zkoušena i metoda flotační, založená na odlišné specifické hmotnosti napadených zrn. Chemická stabilita námelových toxinů je při skladování obilovin asi 18 měsíců. Přechod námelových alkaloidů do mléka savců s jedním žaludkem (tedy i člověka) je prokázán. Přechod do kravského mléka není zatím jednoznačně potvrzen. Průkaz otravy námelem je možné stanovit chemickými metodami (HPTLC, spektrometrie), např. izolací barviva sklererythrinu v žaludeční šťávě, či námelových mykotoxinů v mouce. V posledních letech se k jejich stanovení využívají imunochemické metody (ELISA). Riziko onemocnění člověka ergotizmem po konzumaci potravin z obilovin je v našich podmínkách, při dodržování zásad správné zemědělské praxe a na základě současných poznatků, mininální. Může k němu však dojít při hrubém porušení správné zemědělské a technologické praxe během pěstování a zpracování obilovin. Vyskytly se i případy kontaminace kmínu námelem. Dalším potenciálním zdrojem pro člověka by mohly být výrobky z dovozu na bázi žita, a to z oblastí, kde zemědělství a jeho kontrola není na nejlepší úrovni. Proto je při dovozu podobných výrobků doporučována kontrola na obsah námelových mykotoxinů. (kop)
                              

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111