Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Vitamin B12

Vitamin B12 byl objeven v r. 1926 při léčení do té doby nevyléčitelné nemoci – zhoubné chudokrevnosti, a to podáváním syrových či lehce povařených jater. Za tento objev byli Minot a Murphy odměněni v r. 1934 Nobelovou cenou. Účinnou látku ale objevili na sobě nezávisle a současně - v r. 1948 - Folkers v USA a Smith v Anglii. Strukturu se podařilo odhalit D.C. Hodkinové v r. 1956 a byla za to další Nobelova cena.
Vitamin B12 má ze všech vitaminů nejsložitější strukturu. Základem je korinový cyklus a podle něj i odvozen název tohoto vitaminu – korinoidy. Centrálním atomem cyklu je kobalt a z něho odvozen i starší název pro tento vitamin, a to kobalamin. Kobalamin je nebílkovinnou skupinou řady enzymů.
Vitamin B12 je důležitý pro krvetvorbu, nervové buňky a metabolismus bílkovin, tuků a sacharidů, nezbytných pro růst. Aktivací lymfocytů podporuje imunitní systém. Důležitý pro jeho využití ze stravy je tzv. „vnitřní faktor“, na který se vitamin B12  naváže a tak proniká do krve. Vitamin B12  působí především v kostní dřeni (podobně jako kyselina listová), ale jeho zásoby se ukládají v játrech.
Potřeba vitaminu B12 je ze všech vitaminů u člověka nejmenší a pohybuje se na úrovni 1 μg denně, doporučení Německé společnosti pro výživu udávají denní dávku 3 μg. Díky již zmíněným obrovským zásobám korinoidů v játrech však avitaminóza u tohoto vitaminu nehrozí při běžné smíšené stravě, ohroženi jsou v podstatě pouze vegani.
Ohrožení veganů spočívá v tom, že korinoidy jsou obsaženy výhradně v potravinách živočišného původu. Pokud rostlinná strava obsahuje tento vitamin, pak jen ve stopách, které vyprodukovaly mikro- organismy žijící v symbiose s rostlinou. Nejbohatším zdrojem vitaminu B12 jsou játra (až 70 μg/100 g), dále další vnitřnosti, maso (1-2 μg/100 g), vejce (0,7 μg/100 g) a mléko (až 4 μg/100 g) a samozřejmě i mléčné výrobky, zejména fermentované (až 7 μg/100 g). Díky mikrobiální činnosti jej lze nalézt i ve fermentovaných potravinách rostlinného původu (např. v kysaném zelí).
Díky jeho uložení v játrech se může nedostatek vitaminu B12 objevit až po mnoha letech veganské stravy. Nejvyšší riziko je u kojených dětí, jejichž matky dlouhodobě praktikují veganskou výživu. Riziko spočívá v možnosti vzniku neurologických a hematologických problémů v prvním roce jejich života. Tyto potíže lze odstranit úpravou složení stravy.
Vitamin B12 je na světle labilní, citlivý na působení kyslíku v alkalickém i kyselém prostředí, ale relativně stálý při působení tepla. Při vaření dochází k jeho ztrátám vyluhování do varné vody. (per)

Související články z portálu Bezpečnosti potravin

ANSES zdůrazňuje rizika při výživě kojenců (5.4.2013)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111