Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Vitamin D

Vitamin D byl objeven jako čtvrtý vitamin v pořadí, proto dostal označení D. Byl objeven v r. 1918, izolován byl v r. 1932. V r. 1936 byla určena jeho chemická struktura a poprvé byl syntetizován až v r. 1959, tedy 41 let po jeho objevu.
Vitamin D je obecné označení pro látky působící proti křivici, což je choroba deformující kosti. Označuje se také názvem kalciferol (D2 = ergokalciferol, D3 = cholekalciferol). V lidském organismu může také vzniknout ze sterolových prekursorů (7-dehydrocholesterol, ergosterol) vlivem slunečního záření v kůži. V rostlinném materiálu se vyskytuje vitamin D2, v živočišných tkáních vitamin D3. Chemické, biologické a fyzikální vlastnosti a účinnost obou derivátů jsou podobné.
Účinnost vitaminu D je spojena s metabolismem sloučenin vápníku a fosforu nezbytných pro růst, vývoj a udržení struktury kostí.
Denní potřeba vitaminu D je v rozmezí 2,5 – 10 µg. Vyšší potřebu (na úrovni horního limitu) mají kojenci, děti, těhotné a kojící ženy, ale také starší populace, která nepřichází tolik do styku se slunečním zářením, především populace žijící mimo tropické a subtropické pásmo, protože tam sluneční svit není tak intenzivní. Riziko předávkování hrozí již při pětinásobném překročení doporučené dávky. Množství vitaminu D je možno také uvádět v mezinárodních jednotkách (m.j. nebo IU), kde platí, že 1 µg odpovídá hodnotě 40 m.j. Rezervní kapacita vitaminu D v lidském organismu je 2 – 4 měsíce.
Hlavními zdroji tohoto vitaminu jsou rybí tuk (trány), samotné mořské ryby, které obsahují 30 – 90 µg/100 g, dále vejce, maso, mléko a máslo (1 - 10 µg/100 g). Bohatým zdrojem provitaminu D - ergosterolu jsou kvasnice (60 - 150 µg/100 g). V malém množství je obsažen i v divoce rostoucích houbách (3 - 13 µg/100g), ale v pěstovaných žampionech je obsah kalciferolu zanedbatelný, stejně jako v ořechách. Některé potravinářské výrobky se vitaminem D obohacují, především se jedná o emulgované rostlinné tuky (margariny), oleje a mléko a mléčné výrobky.
Při předávkování vitaminem D hrozí poškození ledvin, zastavení růstu, kalcifikace (zvápnění) měkkých částí až smrt. Pro děti mohou být toxické již dlouhodobější denní dávky kolem 45 µg, pro dospělé dávky kolem 500 µg.

Vitamin D se snadno oxiduje, v suchém stavu je ale stálý. Při jeho ozáření mohou vznikat toxické látky. (per)

Související články z portálu Bezpečnosti potravin

Víte, že i droždí je potenciálním zdrojem vitaminu D? Ale… (12.7.2018)
Prevence osteoporózy – to není jen vápník (21.7.2014)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111