Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Vitamin E

V r. 1920 objevili Evans a Bishop látku, která regulovala správný průběh těhotenství a porod u pokusných krys. O dva roky později byla tato látka zařazena mezi vitaminy; byl to v pořadí pátý vitamin a proto dostal označení vitamin E. Synonymem se stalo označení tokopherol, což bylo odvozeno od řeckých slov „tokos“ – porod, a „pherein“ – nésti. Vitamin E byl v r. 1936 izolován z pšeničných klíčků a v r. 1938 byla určena jeho chemická struktura a podařilo se jej syntetizovat.
Účinnost vitaminu E mají 4 tokoferoly a 4 tokotrienoly, označované řeckými písmeny α, β, γ a δ. α-tokoferol se nachází prakticky ve všech tkáních člověka a jeho biologická aktivita je nejvyšší, 100 %. Ostatní mají biologickou aktivitu nižší.
Vitamin E byl objeven jako faktor ovlivňující reprodukční schopnost savců. Dnes panuje názor, že je to především esenciální antioxidant, který chrání lipidy biologických membrán před poškozením kyslíkovými radikály. Tím vitamin E účinně zasahuje v prevenci řady onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární onemocnění, stárnutí a Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Tokoferol také optimalizuje využití vitaminu A. Také urychluje léčení spálenin a snižuje riziko šedého zákalu.
Denní doporučená dávka vitaminu E je v průměru 10 mg. Při léčebné terapii by denní dávky neměly překročit 800 mg, při delším podávání 200 mg. Jednorázové megadávky (nad 1 g denně) mohou způsobit přechodné žaludeční potíže a průjmy i osob s citlivým žaludkem, . Rezervní kapacita vitaminu E u člověka je 6 - 12 měsíců.
Rostlinné zdroje jsou na tento vitamin poměrně chudé, obsah tokoferolu se pohybuje v desetinách mg ve 100 g. Výjimkou je mouka z 1,5 – 5 mg/100g; ale ve více vymletých moukách se jejich obsah snižuje. Bohatým zdrojem jsou lisované oleje: řepkový olej ho obsahuje až 80 mg/100 g, olej pšeničných klíčků dokonce 220 mg/100 g. Při rafinaci olejů se ale až 70 % vitaminu E destruuje. Proto se oleje a margariny tímto vitaminem obohacují. Obsah vitaminu E v  potravinách živočišného původu je dán jeho obsahem v krmivu a také roční dobou. Máslo ho může obsahovat až 5 mg/100 g, , maso až 0,8 mg/100 g a játra až 1,4 mg/100 g.
Avitaminóza vitaminu E se objevuje až v posledních letech, a to především u předčasně narozených dětí, ale i u dospělých. Projevuje se tukovou malabsorpcí (narušením vstřebávání a trávení), poruchami žlučníku a poruchami sekrece slinivky břišní.
Ztráty vitaminu E jsou značné při rafinaci surových olejů, ale i při mletí mouky, podobně sušení ovoce a zeleniny vede ke ztrátám 50-70 %. Ztráty ovlivňuje také skladování na světle a za přístupu vzduchu. Sama teplota 190 °C ovlivňuje výši ztrát jen mírně. (per)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111