Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Označování vína

Víno je nápojem určeným pro nejrůznější příležitosti, a podle toho ho zákazníci vybírají a nakupují (od „stolních vín“ přes „jakostní vína“ až po „vína originální certifikace“). Pro možnost správného výběru jsou nutné jednak určité znalosti o vínech, jednak dostatek informací uvedených přímo na výrobku.
Pro všechna vína platí, že nemusí být označena datem minimální trvanlivosti, (pokud je obsah alkoholu vyšší než 10 % obj.), musí být uveden obsah oxidu siřičitého, pokud je vyšší než 10 mg/l (u některých speciálních vín se připouští přítomnost až 400 mg SO2/l). Další požadavky na označování vín různé kvalitativní úrovně se liší.
Na etiketě „stolního vína“ musí být uveden:
-         obchodní název (tzn. „stolní víno“ + země, kde byly sklizeny hrozny, příp. název zeměpisné oblasti),
-         jmenovitý objem,
-         skutečný obsah alkoholu,
-         označení šarže,
-         jméno nebo obchodní název stáčírny v EU + název obce a země.
U stolního vína se nemusí uvádět (ani slovně) obsah zbytkového cukru, rok a odrůda (s výjimkou stolního „vína zemského“, které musí splňovat zvláštní požadavky). Vína pocházející z ČR  tom případě lze označovat jako „české zemské víno“ nebo „moravské zemské víno“.
 
Na etiketě „jakostního vína“ musí být uveden:
-         obchodní název (tzn. „jakostní víno stanovené oblasti“ + název stanovené oblasti),
-         jmenovitý objem,
-         skutečný obsah alkoholu,
-         označení šarže,
-         jméno nebo obchodní název stáčírny v EU + název obce a země původu.
Jakostní víno lze označit dovětkem odrůdové nebo známkové. Lze uvádět rok sklizně a odrůdu.
 
Zvláštní pravidla jsou stanovena pro jednotlivé druhy „jakostního vína s přívlastkem“ (přívlastkem může být: kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno).
 
Na etiketě vína dováženého z třetích zemí (mimo EU) sestává obchodní název ze slova „víno“ + země původu nebo název oblasti. Místo jména nebo obchodního názvu stáčírny se uvádí dovozce sídlící v EU.
 
U kvalitativně různých skupin vín (stolní, jakostní, likérová aj.) jsou rozdílně stanoveny použitelné nepovinné údaje např.: rok sklizně, odrůda, získané ocenění, údaj o výrobní metodě, tradiční název podle národních pravidel produkující země, název zeměpisné jednotky menší než je stanovená oblast (u jakostních vín).
Další pravidla platí pro označování šumivého, perlivého a likérového vína a „vína originální certifikace“. Povolení pro výrobu posledně jmenovaného uděluje ministerstvo.
V případě, že víno podle stanovených požadavků zrálo v sudu, může se označovat jako „barique“ příp. „zrálo v sudu“.
Víno může být označeno barvou :“bílé“, „červené“, „růžové“ (rosé“).
Pokud bylo víno vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, může se označovat jako „claret“ nebo „klaret“.
Pokud bylo víno vyrobeno ze směsí bílých, červených a modrých hroznů, může se označovat jako „růžák“ či „ryšák“.
Pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky od roku sklizně, může se označovat jako „archivní“.
Pod názvem „mladé víno“ se může víno prodávat do konce kalendářního roku, v němž proběhla sklizeň.
Pokud víno pochází z první sklizně na vinici, může se označovat jako „první sklizeň“, „panenská sklizeň", „panenské víno“.
Jako „rezerva“ lze označit víno, které zrálo nejméně 24 měsíců (z části v sudu, z části v lahvi).  (sk)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111