Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Burčák

Podle zákona č. 215/2006 Sb. (zákon o vinohradnictví a vinařství) jako burčák smí být nabízen částečně zkvašený hroznový mošt, jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. Burčák lze nabízet k přímé lidské spotřebě mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny, pokud je částečně zkvašený hroznový mošt ve stavu kvašení. Při nabízení částečně zkvašeného hroznového moštu nebo částečně zkvašeného hroznového moštu nabízeného spotřebiteli pod označením „burčák“ k přímé lidské spotřebě musí být viditelně umístěny údaje, že se jedná o částečně zkvašený hroznový mošt nebo „burčák“ a kdo je jeho výrobcem. 

Nejčastěji se burčák vyrábí z bílých hroznů aromatických odrůd, jako jsou muškát moravský nebo irsai oliver. Při kvašení se uvolňuje teplo a bublinky oxidu uhličitého. Burčák podávaný ve správnou chvíli by tedy měl být teplý kolem dvaceti, někdy až pětadvaceti stupňů Celsia. Barva burčáku by měla být žlutá, okrová nebo béžová, nikoli však hnědá nebo tmavších odstínů. Vůně by měla být po hroznech ne po jablkách či jiném ovoci, chuť po hroznech a ne po jiném ovoci. Burčák (po vstupu ČR do Evropské unie) se jako česká národní specialita musí prodávat za specifických podmínek, vyplývajících ze zákona č. 215/2006 o vinohradnictví a vinařství.  

Při kontrole burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu se Státní zemědělská a potravinářská inspekce mj. zaměřuje na hygienu prodeje, senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje, označování a průvodní dokumentaci. Je-li při kontrole odebrán vzorek, laboratoř SZPI v Brně prostřednictvím hodnot izotopu vody měřených na nukleární magnetické rezonanci prověřuje geografický a botanický původ hroznů, ze kterých byl burčák vyroben. Dále laboratoř sleduje např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru, nebo množství přidané vody.
Inspektoři SZPI při kontrolách prodeje burčáku zjišťují desítky pochybení. K velkým prohřeškům patří tzv. „zmnožování“ burčáku, tj. přidávání vody, což zakazují právní předpisy. Další nedostatky se týkají nesprávného označení, chybějících údajů o výrobci nápoje, průvodních dokladů a neodpovídající hygieně prodeje (např. špinavé PET láhve). Byl také odhalen prodej na vymyšlené jméno výrobce nebo případ, kdy prodejce dokonce nabízel zájemci višňový burčák.  

Při výběru burčáku by se spotřebitel měl orientovat podle barvy, vůně a chuti, hygieny prodeje a také ceny. Výrazně nízká cena může být varováním, že zvolený burčák nemusí být kvalitní. (akt. ber, 2015)

Související články z portálu Bezpečnosti potravin

Regionální potravina na Vinobraní na Pražském hradě (13.9.2018)
Prodej burčáku téměř bez závad (14.12.2012)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111