Kreatin

Kreatin je přirozeně se vyskytující aminokyselina, která se v lidském těle tvoří z glycinu, argininu a methioninu.
Výskyt a funkce v organismu
Syntéza kreatinu z výše uvedených tří aminokyselin probíhá v játrech, slinivce břišní a ledvinách. Po svém vzniku se váže s fosforylovou skupinou adenosintrifosfátu (ATP) a vzniká kreatinfosfát, který je transportován do svalů, srdce, mozku a varlat, kde je využíván jako zdroj energie. Vázáním a odštěpováním fosforylové skupiny kreatin slouží k jakési recyklaci energie. Díky kreatinu se o několik vteřin prodlouží doba, po kterou je hlavním zdrojem energie pro svaly látka ATP. Kreatin je proto považován za látku umožňující prodloužení výkonnostní špičky. Poté už musí být  energie získávána z glykogenu a dalších zásobních zdrojů.
95 % celkového množství kreatinu v těle je obsaženo ve svalech. Denní potřeba kreatinu u dospělého člověka je kolem 2 g a normální stravou je přijato kolem 1 g. Kreatinu je v těle vždy jen omezené množství, běžná zásoba (uvádí se kolem 120 g u muže o hmotnosti 80 kg) stačí pro krátkodobý intenzivní výkon. Po vyčerpání zásob kreatinu dochází k jeho nové syntéze, na kterou má vliv řada faktorů.
Přírodní zdroje
Zdrojem kreatinu je především maso (hovězí a vepřové obsahuje 4,5 až 5 g/kg) a ryby (2 až 10 g/kg), protože stejně jako v těle člověka je kreatin obsažen ve svalové tkáni všech obratlovců. Název této látky pochází z řeckého slova „kreas“, což znamená maso. V rostlinách kreatin téměř není obsažen. V souladu s tímto byla i naměřena nižší hladina kreatinu v tělech vegetariánů.
Aplikace v medicíně a suplementech
V medicíně je kreatin používán při léčbě některých vrozených, chronických nebo i dočasných neurosvalových chorob s cílem zvýšení svalové síly.
Kvůli dodání energie pro krátkodobé výkony a kvůli výraznému anabolickému účinku se rozšířilo jeho užívání formou doplňků stravy.
Přestože se nejedná o hormon, podporuje kreatin růst svalové hmoty a nepřímo též snižování hladiny podkožního tuku. Mechanismus působení kreatinu na metabolismus bílkovin v těle je dosud stále předmětem výzkumu. Velký nárůst hmotnosti svalů v prvních týdnech užívání je zřejmě způsoben hlavně tím, že díky kreatinu se svaly naplní glykogenem a vodou. Výrobci suplementů na základě výsledků některých studií doporučují pro zvýšení svalové hmoty užívat kreatin v třífázovém cyklu: etapa zvykací (5 až 25 g denně v několika dávkách, po dobu 3 až 6 dnů), etapa udržovací (3 – 6 g denně po dobu asi 30 až 40 dnů) a odpočinková etapa 3 až 5 týdnů. Užívání údajně má být kombinováno se sacharidy a dalšími aminokyselinami (taurin, BCAA) a nemá přitom být přijímán kofein. Na podporu krátkodobého výkonu bývá doporučována konzumace ca hodinu před výkonem, na podporu regenerace ihned po výkonu. Pro vytrvalostní sporty nemá užívání zvýšených dávek kreatinu prakticky význam.
Na používání suplementů s kreatinem jsou velice protichůdné názory. Propagátoři užívání kreatinu zdůrazňují, že přebytečný kreatin se v těle mění na kreatinin, který se vyloučí močí. Argumentují také tím, že kreatin má vliv na snížení celkového množství cholesterolu a triglyceridů a na zvýšení hladiny příznivého HDL-cholesterolu. Odpůrci užívání kreatinu se obávají případných vedlejších účinků (svalové křeče, zvýšené zatížení ledvin a jejich následné poškození, negativní vliv na rovnováhu tekutin ve svalu vedoucí k dehydrataci), které však nejsou jednoznačně prokázány.
Kreatin  bývá aplikován do snacků (např. tyčinky, gely) a práškových suplementů určených sportovcům, a to v různých chemických formách lišících se rozpustností, biovyužitelností a cenou (kreatin monohydrát, kreatin etylester, kreatin pyruvát, a příp. mikronizovaná forma těchto látek). (sk)