Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Cholin

Cholin (aminoalkohol) je bioaktivní látkou, která se dříve řadila mezi vitaminy skupiny B, ale vzhledem k tomu, že je částečně lidským organismem vytvářen, je nyní řazen mezi „kvazi-vitaminy“ nebo mezi „vitageny“, které na rozdíl od vitaminů mají pro organismus význam i jako stavební a energetické zdroje. Částečně je přijímán stravou, částečně je vytvářen v játrech a dalších tkáních z různých esenciálních látek, např. z aminokyseliny methioninu za přítomnosti kyseliny listové a vitaminu B12.

Význam v organismu

Má lipotropický účinek, podílí se na využití tuků a cholesterolu - ve formě fosfatidylcholinu zabraňuje hromadění cholesterolu a tuku v organismu a vytváří ochranu jater (příp. podporuje léčbu) před poškozením alkoholem, toxiny a léky. Spolu s betainem a methioninem zajišťuje přepravu tuků do buněk. V organismu je cholin stavební látkou pro acetylcholin, který je hlavním přenašečem nervových vzruchů do mozku a do nervosvalové ploténky. Ta zajišťuje koordinaci pohybů pod dohledem řídícího mozkového centra. Novější výzkumy považují cholin především za donor metylu v rozhodujících biologických procesech (pro vývoj mozku, reprodukční funkce a zdravé srdce).

Výskyt v potravinách

Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky, játra, mozeček, srdce, luštěniny (sója), obilné klíčky, kvasnice, mléko, listová zelenina a arašídy. Cholin je hlavní složkou fosfatidyl-cholinu, tj. fosfolipidu obsaženého v  lecitinu. V lidském organismu může cholin vznikat z methioninu za přítomnosti vitaminů skupiny B.

V doplňcích stravy se vyskytuje nejčastěji jako cholin hydrochlorid nebo cholin bitartrát.

Obsah cholinu v některých potravinách:

pšeničné klíčky (110 g):    2820 mg

burské oříšky (110 g):      1113 mg

telecí játra (100 g):          850 mg

šunka (100 g):                 800 mg

loupaná rýže (110 g):       586 mg

pstruh (100 g):               580 mg

hovězí zadní (100 g):       453 mg

celé vajíčko (velké):        394 mg

 

Nutriční potřeba

Nutriční potřeba cholinu závisí na věku a metabolickém stavu organismu. Přiměřený průměrný příjem (dle Institute of Medicine, USA) byl asi před 10 lety stanoven (se zaměřením na zabránění poruchám jater) u dospělých žen na 425 mg/den u mužů 550 mg/den. Podle doporučení zahrnujících všechny funkce cholinu v organismu, která využívají výrobci suplementů, se za dostačující považuje 1 - 3 g/den. Léčebné dávky se pohybují okolo 6 g/den (přitom je třeba suplementovat i vitaminem B6 a hlídat rovnováhu vápníku a fosforu, protože cholin zvyšuje množství fosforu v krvi). Endogenní syntéza cholinu je ovlivněna estrogeny (u velké části premenopausálních žen se údajně projevují symptomy nedostatku). Během těhotenství a laktace, kdy se estrogen v plasmě zvýší asi 60krát, je syntéza cholinu odpovídající potřebám plodu a novorozence (zdvojnásobení koncentrace cholinu v mateřské krvi a také v mateřském mléce).

Vyšší nároky vznikají při vystavení dlouhodobému psychickému stresu a nadměrným nárokům na paměť (potřeba cholinu tak stoupá až na dvojnásobek). Jeho působení nepříznivě ovlivňuje síra, estrogeny, alkohol, antibiotika  a některé úpravy potravin.

Projevy nedostatku

Nedostatek cholinu se může projevit poruchami paměti a zhoršením svalové koordinace, je spojován se vznikem Alzheimerovy choroby a jiných psychiatrických onemocnění provázených poruchami paměti, jak krátkodobé, tak i dlouhodobé.

Dlouhodobý nedostatek také může způsobit zvýšené ukládání lipidů v játrech. Prvními varovnými symptomy nedostatku může být zhoršená schopnost soustředění, zapomnětlivost nebo bolesti hlavy. Při běžné stravě je však nedostatek cholinu nepravděpodobný.

Projevy nadbytku

Při nadměrném užívání cholinu v potravních doplňcích se mohou vyskytnout bolesti svalů, nechutenství, někdy se objevuje zapáchající pot. Jako doplněk k normální stravě by neměl být cholin podáván při současné léčbě depresí nebo jiných vážnějších psychiatrických onemocnění.  (sk)

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111