Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Kyanovodík

Kyanovodík je v závislosti na fyzikálních podmínkách bezbarvý plyn, kapalina nebo pevná látka. Jeho bod varu je 26 °C. Kyanovodík je jedním z nejrychleji působících a nejprudších jedů. Je velmi toxický při požití, ve styku s pokožkou a při vdechnutí. Charakteristicky páchne po hořkých mandlích, na což však nelze spoléhat, neboť značná část populace je vůči kyanovodíku necitlivá a nedokáže jeho zápach rozpoznat.

Kyanovodík využívají na svoji obranu tzv. kyanogenní rostliny (viz Kyanogeny). Je přítomen v hořkých mandlích (viz Mandle), peckách od meruněk, kasavě (tropický keř známější pod jménem maniok).
Do organismu proniká HCN velmi rychle všemi cestami - sliznicemi, kůži i plícemi. Kyanidový iont má vysokou afinitu k železitým iontům. Po průniku do buňky velmi rychle reaguje s trojmocným železem cytochromoxidasy dýchacího řetězce v mitochondriích. Je tak zablokován přenos elektronu na molekulární kyslík, který tak nemůže být využit pro oxidační pochody. Kyanovodík takto přerušuje přívod kyslíku a oxidační procesy v buňkách.

Otrava kyanovodíkem se začíná projevovat nejprve u tkání s největšími nároky na kyslík. Nejcitlivější je nervová tkáň - prvními příznaky při otravě kyanidy jsou únava, bolesti hlavy, hučení v uších a nevolnost. Barva kůže je růžová. Smrt nastává jako důsledek nedostatku kyslíku životně důležitých center (zejména dýchacích) v prodloužené míše.

Nejrychlejší je průběh otravy po inhalaci par kyanovodíku - smrt nastává v průběhu několika sekund. Při požití anorganických kyanidů se kyanovodík uvolňuje působením kyseliny chlorovodíkové v žaludku a první příznaky otravy se objeví po několika minutách. Po požití nitrilu nebo amygdalinu (viz Amygdalin) z rostlinných zdrojů se otrava začíná projevovat až po určité době latence - od čtvrt hodiny po hodinu. Smrtelnou dávkou kyanovodíku pro člověka je 50 mg, v případě kyanidu draselného 200 mg. (Pravidelná konzumace amygdalinu může způsobit výpadky nervového systému. Proto je třeba nejíst hořké mandle, nepřipravovat vlastní hořkomandlový olej, a ani nepoužívat hořkomandlové aroma.)
Hořké mandle obsahují kolem 5 % amygdalinu, takže větší počet hořkých mandlí (více než 3 – 5 jader) může znamenat otravu, jako smrtelná dávka se uvádí 10 hořkých mandlí.

Z hořkých mandlí a jader meruněk, broskví či višní se může uvolnit kolem 3000 mg/kg kyanovodíku. Za určitých okolností se však může riziko kyanovodíku znásobit. Jsou popsány případy otrav po konzumaci pochutin obsahujících amygdalin  či užívání laetrilu a současném příjmu značně vysokých dávek vitaminu C. Ten zvyšuje uvolňování  kyanovodíku a zároveň snižuje tělesné zásoby sirné aminokyseliny cysteinu, která se podílí na detoxikaci  kyanovodíku.

Také plody aronie v čerstvém, nezpracovaném stavu vykazují nepatrný obsah kyanovodíku, jejich konzumace je však v malém množství neškodná. Podle literárních údajů obsahuje 100 g čerstvých plodů aronie 11–20 mg kyanogenního glykosidu amygdalinu, tzn. přibližně 0,6–1,2 mg vázaného kyanovodíku. Na základě zpracování, které zahrnuje tepelný proces, je obsah (volného a vázaného) kyanovodíku nižší než v čerstvých plodech. Díky tomu je i pravidelná konzumace produktů z aronie vzhledem k obsahu kyanovodíku bez problémů. (ber, 2013)

Legislativa:
Předpis č. 260/2012 Sb. - Vyhláška o zrušení vyhlášky č. 447/2004 Sb. ...
Nařízení o aromatech 1334/2008/ES stanovuje limity HCN pro potraviny, v nichž se v důsledku přídavku jader může kyanovodík vyskytovat, jako nugát či marcipán (max. 50 mg HCN/kg), alkoholické nápoje (max. 35 mg HCN/kg), kompoty (max. 5 mg HCN/kg).
Oprava nařízení 1334/2008/ES

Zdroj:
http://www.biotox.cz/toxikon/anorgan/ja_4a.php
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Intoxikace_kyanovod%C3%ADkem_a_kyanidy
http://arnika.org/kyanovodik
http://www.bezpecnostpotravin.cz/amygdalin-laetril-a-alternativni-lecba-rakoviny.aspx
http://www.bezpecnostpotravin.cz/plody-aronie-jsou-v-malem-mnozstvi-neskodne.aspx

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111