Home A-Z Home www.bezpecnost.potravin.cz

Tularémie

Tularémie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění volně žijících zvířat, zejména zajíců a hlodavců, proto se jí také někdy říká zaječí nemoc. Způsobuje ji bakterie nazývaná Francisella tularensis. Název je odvozen od oblasti Tulare v Kalifornii, kde byla poprvé v roce 1911 izolována. Nemoc je rozšířena po celém světě a je charakteristická svojí ohniskovostí.

Tularémie je přenosná z volně žijících nakažených zvířat na člověka. Na šíření se významně podílejí zejména klíšťata a ovádi, kteří se infikují sáním na nemocném zvířeti a nákazu potom roznášejí mezi zvířaty. Vyšší výskyt tularémie se objevuje obvykle v době přemnožení hlodavců a členovců (klíšťata), kteří jsou rezervoárem infekce.

Nakazit se lze:

• kontaktem s nemocnými zvířaty (vyvrhování ulovených zvířat, manipulace s uhynulými kusy),
• vdechnutím prachu při práci s materiálem kontaminovaným výkaly nakažených hlodavců (práce se senem, obilovinami, nocování ve volné přírodě – seníky, stohy),
• požitím nedostatečně tepelně upraveného masa nebo kontaminovaného ovoce (ovoce spadlé na zem) či nakažené vody (lesní studánky).

Doba od nákazy k propuknutí nemoci trvá průměrně 3–5 dní, může se však pohybovat od několika hodin až do 3 týdnů. V ČR je ročně hlášeno okolo 100 případů onemocnění lidí.

Ochrana proti nákaze:
• nedotýkat se uhynulých zvířat,
• při manipulaci se zajíci či jinými volně žijícími zvířaty používat rukavice,
• důkladně tepelně zpracovávat pokrmy,
• nepít vodu z neznámých zdrojů,
• dbát na zvýšenou ochranu při práci nebo pobytu v prostorech s předpokládaným výskytem hlodavců.

Základními projevy onemocnění zvířat je malátnost, ztráta plachosti a záněty uzlin. U člověka je to zejména horečka a celková slabost. Dále záleží na způsobu nákazy:
• kožní cestou – vzniká bolestivý vřídek, kožní zánět a zánět spádových mízních uzlin,
• přes oči – vzniká velmi bolestivý zánět spojivek, popř. celého oka, a dochází ke zduření mízních uzlin,
• dýchacími cestami – vzniká kašel, dušnost, bolest na hrudi až zápal plic,
• přes zažívací trakt (nejčastější způsob; kontaminované ruce nebo voda) – dochází ke vzniku vřídků až ke krvácení zažívacího traktu, objevují se bolesti břicha, průjmy, někdy až sepse a mnohaorgánové postižení.

Francisella tularensis je vysoce virulentní bakterie (virulence = schopnost mikrooorganismů vyvolat infekci), a je proto řazena mezi potenciální biologické zbraně. Především se jedná o podřád Francisella tularensis subsp. tularensis, kde k nakažení člověka stačí jen velmi malá dávka, která ve formě aerosolu způsobí vážné onemocnění až smrt mnoha lidí. K léčbě tularémie se používají antibiotika.

Monitoring tularémie u nás organizuje Státní veterinární správa, která při výskytu nákazy vydává mimořádná veterinární opatření. Riziko nákazy je třeba brát na vědomí zejména v době honů a podezřelé úhyny i ulovené zajíce či divoké králíky s příznaky onemocnění vyšetřit! Na základě schválené metodiky vyšetřování se počítá s ročním vyšetřením necelých 2 000 zajíců na území ČR. Poslední velký výskyt tularémie se u nás projevil v 60. letech minulého století, kdy byly stavy zajíců a králíků nadlouho poškozeny. (dou, 2014)

Zdroj:
http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2014_nemocny-zajic-daleko-neutece.html

http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=114:121&catid=81:pn-bakterialni&Itemid=131

Aktuální informace z oblasti bezpečnosti potravin pro laickou i odbornou veřejnost

Informace pro spotřebitele o potravinách, výživě i prevenci před nemocemi z potravin

Webové stránky pro mládež a pedagogy o správné výživě a bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11705, tel.: 221 811 111