Bezpečnost potravin

Azaspiracidy – toxiny měkkýšů

Vydáno: 14. 10. 2008
Autor:

Stanovisko EFSA k výskytu biotoxinů. U 4 % konzumentů dochází k překročení toxické dávky azaspiracidů.

Azaspiracidy (AZA) jsou skupina toxinů měkkýšů způsobujících otravu (AZA poisoning, AZP), pro kterou jsou charakteristické tyto příznaky: nauzea, zvracení, průjem a křeče v břiše. Bylo identifikováno asi 20 různých analogů, z nichž jsou z hlediska výskytu a toxicity nejvýznamnější AZA1, AZA2 a AZA3.
AZA se vyskytují v různých druzích dvouskořepinových měkkýšů, např. v ústřicích, mušlích, hřebenatkách a škeblích. Monitorování AZA u měkkýšů v Irsku ukázalo, že mušle jsou druhem, ve kterém se tato skupina toxinů nejvíce vyskytuje. Pouze nedávno byl izolován dinoflagelát, který produkuje AZA toxiny.
AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík. Mají jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický amin (piperidin) a alifatickou karboxylovou kyselinu. AZA obsažené v měkkýších se při teplotách tepelné úpravy měkkýšů nerozkládají.
 
Toxikologických údajů o AZA je dosud málo, většinou jde o studie zaměřené na jejich akutní toxicitu. V některých zemích se používají tzv. faktory toxické ekvivalence (toxic equivalence factors, TEF): AZA1 = 1, AZA2 = 1,8 a AZA3 = 1,4. Vzhledem k tomu, že chybí údaje pro stanovení pevných TEF, panel pro kontaminanty Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA – CONTAM) schválil uvedené TEF hodnoty jako prozatimní hodnoty, aby se získal co nejlepší odhad toxicity AZA.
Pro posuzování toxicity AZA1 bylo k disozici jen několik dlouhodobějších studií (max. trvání studie byl jeden rok). Na četných orgánech (plíce, žaludek, tenké střevo a játra) byly pozorovány patologické změny. Příležitostně byly pozorovány nádory na plicích. Protože tyto nádory byly pozorovány při příjmu dávek, které způsobovaly vážnou toxicitu, měla tato pozorování podle panelu CONTAM omezenou relevanci. U AZA se neuvádějí žádné údaje o genotoxicitě.
 
Údaje o chronických účincích AZA u zvířat nebo lidí byly nedostatečné pro stanovení tolerovatelného denního příjmu (TDI). Na základě dostupných údajů o akutní toxicitě stanovil panel CONTAM akutní referenční dávku (ARfD). K odvození ARfD byly k dispozici pouze údaje z výskytu otrav způsobených AZA u lidí. Panel CONTAM došel k závěru, že nejpravděpodobnější odhad nejnižší dávky, při které se pozoruje škodlivý účinek (LOAEL) otrav z AZA, je 113 µg AZA1 ekvivalentů na osobu (1,9 µg AZA1 ekvivalentů/kg tělesné hmotnosti u dospělé osoby vážící 60 kg). Na základě četných předpokladů stanovil panel CONTAM ARfD ve výši 0,2 µg AZA1 ekvivalentů/kg tělesné hmotnosti.
 
Při posuzování zdravotního rizika z konzumace měkkýšů se ukázalo jako vhodné brát do úvahy velkou porci měkkýšů. Na základě údajů poskytnutých EFSA z členských států se odhadlo, že 400 g masa měkkýšů lze považovat za velkou porci.
Při použití současného limitu platného v EU, tj. 160 µg AZA1 ekvivalentů/kg masa měkkýšů se získá konzumací 400g porce 64 µg AZA1 ekvivalentů, což představuje u dospělé osoby vážící 60 kg asi 1 µg AZA1 ekvivalentů/kg tělesné hmotnosti. Jde o pětkrát vyšší množství než je ARfD stanovená panelem CONTAM. Nelze proto vyloučit, že se tento příjem u citlivých jedinců neprojeví. Na základě údajů o spotřebě měkkýšů a výskytu AZA existuje šance, že asi u 4 % osob vážících 60 kg dojde k překročení ARfD 0,2 µg AZA1 ekvivalentů/kg tělesné hmotnosti, jestliže budou konzumovat měkkýše, kteří jsou v současné době na evorpském trhu. Aby 60kg dospělá osoba nepřekročila ARfD, nesmí 400g porce měkkýšů obsahovat více než 12 µg AZA1 ekvivalentů, tj. 30 µg AZA1 ekvivalentů/kg masa měkkýšů.
 
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými metodami biologické testy využívající myši a krysy. Panel CONTAM uvádí, že tyto metody nejsou specifické a nejsou kvantitativní. Současná EU legislativa povoluje nahradit bioanalýzu alternativními metodami, které byly validovány podle mezinárodně schváleného protokolu. V současné době neexistuje žádná alternativní metoda pro stanovení AZA skupiny, která by byla validována mezilaboratorními testy. Na základě dostupných údajů se zdá, že metody založené na kapalinové chromatografii ve spojení s hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) mají největší potenciál nahradit testy na savcích.
 
Vědecké stanovisko EFSA k AZA je v příloze.
 
Příloha: Marine biotoxins in shellfish (pdf, 477 kB, 52 stran)
 
Zdroj: EFSA