Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme

Vydáno: 28.7.2022
Tisk článku
Autor: MENDELU
Příspěvek prof. Doležela, vědeckého ředitele Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum

Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta podle rostlinného genetika Jaroslava Doležela ani není, jinak se Evropa stane muzeem zemědělství. Doležel to uvedl v souvislosti s brněnskou genetickou konferencí k výročí 200 let od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela.

Klimatická změna, kterou všichni procházíme, je pro vědce jednou z největších výzev současnosti. Růst světové populace vyžaduje zvyšování produkce potravin, a přitom je pěstování zemědělských plodin ohroženo. „Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění. Mluvíme o nových technikách šlechtění, jejichž klíčovým nástrojem je modifikace dědičné informace. Naštěstí dnes máme k dispozici metody pro editování genomu, které umožňují přesně měnit strukturu molekuly DNA,“ uvedl Doležel, který působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a v rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR koordinuje program Potraviny pro budoucnost.

Nové techniky šlechtění umožňují nejen další zlepšování současných odrůd, ale nabízí možnost v krátkém čase zopakovat domestikaci a z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny, ale s vlastnostmi, které současné plodiny nemají. Je také reálné domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a které člověk dosud nepěstoval. Používání geneticky upravených rostlin ale brání legislativa, což se týká i Evropské unie.

V poslední době se ale začíná blýskat na lepší časy. „Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy. Úspěch a další perspektivy těchto plodin stimulují zakládání nových biotechnologických firem, které přicházejí na trh s plodinami, které mají výhodné vlastnosti jak pro pěstitele, tak pro spotřebitele. Neudržitelnost této situace si Evropská komise konečně uvědomila a plánuje vytvoření legislativního rámce pro nové genomické techniky,“ uvedl Doležel.

Nová legislativa by měla být schválena během příštího roku. „Bez genetických modifikací se zkrátka neobejdeme. Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd,“ dodal Doležel, který svou prací na Mendela navazuje. Mimo jiné tím, že založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku. Využitím unikátní metody izolace chromozomů přispěl k přečtení složitých genomů hospodářsky významných plodin, včetně pšenice. Chromozomová genomika se široce uplatňuje při studiu struktury a evoluce dědičné informace rostlin a při mapování a izolaci důležitých genů.

Podle Doležela, který je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes MENDELU) a na své alma mater na podzim obdrží čestný doktorát, byl Mendel geniální v tom, že pro řešení biologického problému dědičnosti použil matematiku, což nenapadlo nikoho před ním. „Mendel byl prototypem moderního vědce a jeho přístup k výzkumu je velkým poučením i pro současnou vědu. Když stojíme před neřešitelným problémem, můžeme se Mendelem inspirovat a použít nový, netradiční postup,“ dodal k odkazu Mendela Doležel.

 

Zdroj: mendelu.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021