Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Bezpečnost geneticky modifikovaných plodin jako krmiva (zkušenosti z Německa) do kategorie

Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv

Bezpečnost geneticky modifikovaných plodin jako krmiva (zkušenosti z Německa)

Vydáno: 8.2.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Nebyly zjištěny průkazné rozdíly ve výživné hodnotě krmiv z geneticky modifikovaných plodin první generace a krmiv  z geneticky nemodifikovaných plodin.
Od roku 1997 proběhlo ve Federálním výzkumném centru v Braunschweigu  (Německo) 18 studií týkajících se geneticky modifikovaných rostlin a jejich využití ve výživě dojnic, při odchovu býků, při odchovu a  výkrmu prasat, nosnic, výkrmu brojlerů a odchovu křepelek.
V 16 studiích  byly použity geneticky modifikované plodiny první generace (rostliny s přidanými vlastnostmi, bez podstatných změn ve složení) jako je Bt-kukuřice, Pat- kukuřice, Pat-cukrovka, Gt-sója, Gt-brambory a Bt-brambory. Dvě studie používaly geneticky modifikované plodiny druhé generace (rostliny s novými vlastnostmi nebo podstatnými změnami v chemickém složení) jako jsou plodiny se změněným profilem mastných kyselin (řepka) nebo brambory s insulinem. Všechna pokusná krmiva byla srovnávána  s krmivy ze stejných plodin bez genetické modifikace. Iso- a transgenní krmiva byla analyzovaná na podíl vláknité frakce, aminokyselin, mastných kyselin, minerálních látek a také nežádoucích látek (mykotoxinů). U zvířat se hodnotila stravitelnost, příjem krmiva a zdraví. Pozornost byla věnovaná stavu  DNA při zpracování krmiv (výroba siláže, extrakce oleje), při trávení v trávicím traktu zvířat (porážka zvířat 0, 4, 8, 12 a 24 hodin po krmení) a v tělesných tkáních.
V souladu s výsledky více než 100 studií nebyly zjištěny průkazné rozdíly ve výživné hodnotě krmiv z geneticky modifikovaných plodin první generace ve srovnání s výživnou hodnotou krmiv z geneticky nemodifikovaných plodin. Až dosud nebyly v žádném orgánu nebo vzorku tkání ze zvířat krmených geneticky modifikovanými rostlinami objeveny fragmenty rekombinované DNA. Pozornost odborníků se soustřeďuje na nižší obsah mykotoxinů u Bt-kukuřice a vedlejší účinky geneticky modifikovaných plodin druhé generace.
Anim. Fd Sci. Techn., 133, 2007, č. 1-2, s. 2-30
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018