Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Bezpečnost potravinářských aditiv s formaldehydem do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Bezpečnost potravinářských aditiv s formaldehydem

Vydáno: 7.2.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Podle EFSA jsou potravinářská aditiva (gelotvorné prostředky) s reziduálním obsahem formaldehydu bezpečná.
Evropská komise požádala vědecký panel pro potravinářská aditiva, aromata, pomocné prostředky a materiály v kontaktu s potravinami Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA–AFC), aby vydal stanovisko k bezpečnosti formaldehydu používaného jako konzervačního prostředku během výroby potravinářských aditiv.
Pro formaldehyd bylo uvedeno, že se používá jako antimikrobiální prostředek (konzervant) při výrobě karagenanu a alginátů s cílem zamezit depolymeraci suroviny a dále jako antioxidant a vybělovací prostředek během výroby alginátů.
Ačkoliv někteří výrobci postupně formaldehyd z výroby vyřazují, někteří výrobci požadují v alginové kyselině a v jejích solích maximální koncentraci rezidua formaldehydu ve výši až 50 mg/kg. Z hlediska bezpečnosti se dosud žádný limit reziduálního formaldehydu v těchto aditivech nevyhodnocoval, a proto formaldehyd není zahrnut v současné legislativě týkající se kritérií čistoty těchto aditiv.
Na základě konzumace mražených krémů a hotových mléčných dezertních krémů v USA odhadl EFSA–AFC, že příjem reziduálního formaldehydu z alginátů a karagenanů je 400–70krát nižší než je tolerovatelný denní příjem (TDI), tj. 150 µg/kg tělesné hmotnosti stanovený WHO pro pitnou vodu.
Panel neměl k dispozici žádnou jinou informaci o obsahu reziduálního formaldehydu v dalších gelotvorných aditivech ani o jejich skutečných hladinách použití. Panel proto posuzoval nejhorší případ, který by mohl nastat, tj. denní konzumaci 1 kg potraviny obsahující 2 % jakéhokoliv gelotvorného prostředku (včetně alginátů a karagenanu) s obsahem 50 mg formaldehydu v kg. Za těchto podmínek by příjem formaldehydu činil 1 mg/den neboli pro 60kg osobu asi 17 µg/kg tělesné hmotnosti za den.
I při této nejhorší situaci by příjem formaldehydu byl asi 9krát nižší než je hodnota TDI stanovená WHO (150 µg/kg tělesné hmotnosti).
Na základě dostupných informací panel AFC došel k závěru, že neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že formaldehyd je karcinogen, pokud se přijímá orálně. Vzhledem k tomu, že dietetický příjem reziduálního formaldehydu z gelotvorných aditiv je nízký (do 50 mg/kg), nepředstavuje použití těchto gelotvorných aditiv riziko z hlediska bezpečnosti potravin. Stanovisko EFSA–AFC je v příloze.
 
Příloha: Stanovisko EFSA–AFC k použití formaldehydu jako konzervačního prostředku v potravinářských aditivech
 
EFSA
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018