Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Bezpečnost syntetického zeaxanthinu použitého v doplňcích stravy do kategorie

Zprávy EFSA - Archiv > Zprávy EFSA - Archiv> EFSA - Archiv

Bezpečnost syntetického zeaxanthinu použitého v doplňcích stravy

Vydáno: 8.7.2008
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Podle stanoviska EFSA není dostatek údajů pro stanovení akceptovatelného denního příjmu syntetického zeaxanthinu v doplňcích stravy.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) obdržel požadavek od Evropské komise, aby vypracoval vědecké stanovisko k bezpečnosti zeaxanthinu použitému jako složka v doplňcích stravy (max. 20 mg za den) a to v kontextu nařízení (ES) č. 258/97. EFSA byl požádán především o to, aby se vyjádřil k vědeckým stanoviskům členských států.

Zeaxanthin je po luteinu nejběžnější xanthofyl v humánní stravě. Důležitými zdroji zeaxanthinu jsou: žluto/oranžovo/červené druhy ovoce a zelená zelenina, např. zelí, brokolice, růžičková kapusta, zelené fazole, kapusta, hrášek, dýně, špenát, dále mandarinky, pomeranče i vaječný žloutek. Při odhadu dietetického příjmu xanthofylů se z analytických důvodů obvykle nedělá rozdíl mezi luteinem a zeaxanthinem.
 
Zeaxanthin se vyrábí vícekrokovou chemickou syntézou. Převažujícím izomerem zeaxanthinu ve výrobku je all-trans-zeaxanthin (minimálně 96 %). Analytické údaje naznačují, že nečistoty, např. reziduální olovo a jiné těžké kovy jsou přítomny v akceptovatelném množství. Syntetický zeaxanthin se neuvádí na trh v krystalické formě, nýbrž ve třech odlišných formulacích: dva spreyově sušené prášky na bázi buď želatiny nebo škrobu, přičemž každý obsahuje 5 % zeaxanthinu a přidané antioxidanty (α-tokoferol a askorbylpalmitát) a dále jako suspenze kukuřičného oleje obsahující 20 % zeaxanthinu s přidaným α-tokoferolem.
Syntetický zeaxanthin není esenciální (nezbytný) z hlediska nutričního a nevykazuje prakticky žádnou aktivitu provitaminu A. Biologická využitelnost zeaxanthinu u lidí je různá a závisí na řadě individuálních faktorů, matrici potraviny, se kterou se konzumuje a na účincích potravin, které se společně se zeaxanthinem konzumují. Na základě údajů, které byly k dispozici, se zdá, že biologická využitelnost zeaxanthinu z potravin je obecně poměrně nízká. Pokud zdravé dospělé osoby přijímají zeaxanthin ve formě tablet v množství 1–10 mg/den, zvýší se podstatně průměrná koncentrace zeaxanthinu v plazmě (z ca 50 nmol/l na 200 nmol/l až 920 nmol/l). Relativní absorpce při vysoké dávce byla o 40 % nižší než při nízké dávce. Příjem zeaxanthinu ve výši až 20 mg/den neměl u zdravých dobrovolníků žádný vliv na koncentrace ostatních běžných karotenoidů v plazmě. Při dávce 30 mg/den se zeaxanthin akumuluje v oční makule. U krys se zeaxanthin akumuluje v tukové tkáni, v játrech a v některých dalších orgánech, zatímco opičky akumulují zeaxanthin v tukové tkáni, játrech a očích.
 
Průměrný příjem zeaxanthinu prostřednictvím potravin se v evropských zemích odhaduje v rozmezí 0,2–0,9 mg/den a u osob s vysokým příjmem zeleniny a ovoce bohatého na zeaxanthin na množství 1,8 mg/den (95. percentil). Žadatel o schválení zeaxanthinu jako složky v doplňcích stravy navrhuje příjem až 20 mg syntetického zeaxanthinu na osobu a den. Tento návrh představuje podstatně vyšší (až 100 násobně vyšší) příjem u dospělých ve srovnání s odhadovaným průměrným příjmem z přirozených zdrojů.
 
Studie toxicity u hlodavců, psů a opiček neukázaly žádný další účinek než změnu zbarvení obličejů a tukové tkáně a zvýšení koncentrace zeaxanthinu v plazmě a játrech. Nebyly zjištěny žádné toxické účinky na vývoj plodu. Studie na dobrovolnících přijímajících denně 10–30 mg zeaxanthinu po dobu 4–6 měsíců neukázala žádné negativní účinky související se zeaxanthinem.
Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že suplementace alfa-karotenem zvyšuje u silných kuřáků riziko rakoviny plic, byla brána do úvahy strukturální podobnost mezi zeaxanthinem a alfa-karotenem. Ačkoliv dostupné údaje naznačují, že zeaxanthin v potravinách nebude mít pravděpodobně stejný účinek, neexistují údaje o zeaxanthinu ve formě doplňků. Pokud jde o chemické složení, stabilitu, absorpci, metabolismus a funkčnost, existují rozdíly mezi zeaxanthinem a beta-karotenem. Neexistují však žádné studie o vlivu zeaxanthinu na enzymy podílející se na metabolismu xenobiotik ani o vlivu zeaxanthinu na vývoj rakoviny plic.
Na základě dostupných údajů není možné určit, zda příjem syntetického zeaxanthinu v  navrhovaném množství bude zvyšovat riziko rakoviny plic u silných kuřáků tak, jak se uvádí pro beta-karoten.
Navrhovaný příjem syntetického zeaxanthinu až do 20 mg/osoba/den jako složky v potravinách by vedl k podstatnému zvýšení průměrného denního příjmu – až ke 100 násobnému zvýšení u dospělých jedinců. Tento příjem je v rozsahu skupinového akceptovatelného denního příjmu (group ADI 0–2 mg/kg tělesné hmotnosti) stanoveného JECFA pro sumu lutein a syntetický zeaxanthin. Podle názoru EFSA-AFP však údaje o toxicitě nejsou dostatečné pro stanovení akceptovatelného denního příjmu samotného syntetického zeaxanthinu.
 
Na základě dostupných údajů došel panel AFC k závěru, že bezpečnost zeaxanthinu jakožto složky v doplňcích stravy v navrhovaném množství 20 mg/osoba/den nelze stanovit.
 
Příloha: Názor EFSA na bezpečnost syntetického zeaxanthinu v doplňcích stravy (pdf, 250 kB)
 
Zdroj: EFSA
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021